Ani velbloudi nemají rádi, když jim někdo štětkou vrtí v nozdrách. A právě to se zrovna děje v keňské přírodní rezervaci Kapiti.

Jeden z tamních jednohrbých velbloudů (dromedárů) se zlostně brání, zatímco mu tři muži drží hlavu, krk a oháňku, aby veterinář mohl odebrat vzorek z jeho nosní sliznice.

Testuje se tam koronavirus MERS, který se vyznačuje vysokou úmrtností a mohl by jednoho dne rozpoutat pandemii podobnou té, jakou svět prožívá nyní s novým koronavirem, píše agentura AFP.

Už vás nakopl dromedár?

Zvíře vysoké dva metry a vážící 300 kilogramů se vzpírá a veterinář Nelson Kipchirchir ví, že odebrat vzorek není žádná hračka. „Když uděláte chybu, může se stát cokoli, velbloud může kopnout i kousnout,“ říká.

Nakopnutí tohoto zataženého rána neušel jeden z velbloudářů, jehož kopl jeden z desítky vyšetřovaných velbloudů.

V Kapiti jich je 35. Žijí na křovinatých pozemcích, které patří Mezinárodnímu ústavu chovu zvířat (ILRI). Ústav začal s výzkumem v Keni v roce 2013. O rok dříve se objevil virus MERS-CoV, zkratka používaná pro virus vyskytující se na Blízkém východě.

V době pandemie nového koronaviru, který u člověka způsobuje nemoc covid-19, svět objevuje množství infekčních nemocí přenosných ze zvířat na člověka. Mluví se o netopýrech, luskounech, drůbeži. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se touto cestou přenese 60 procent lidských infekčních onemocnění.

Velbloud jako mezihostitel 

MERS-CoV se podle WHO na člověka šíří kontaktem s velbloudy. V letech 2012 a 2015 mu podlehlo několik set lidí, hlavně na Arabském poloostrově.

U člověka se projeví symptomy podobnými jako u covidu-19: horečkou, kašlem, dýchacími potížemi, u velbloudů lehkou rýmou. Tento koronavirus má ale vyšší smrtnost než covid-19, umírá na něj jeden ze tří nemocných.

Nemoc je v počátečních fázích obtížně diagnostikovatelná, protože začíná běžnými příznaky nachlazení. Pokračuje však závažným onemocněním plic podobně jako u příbuzného viru SARS. Oproti němu však způsobuje také akutní selhání ledvin.

Bioložka Alice Kiyonová z ILRI dostává do své laboratoře v Nairobi pravidelně nové vzorky odebrané od velbloudů z různých částí Keni. Vybavená patřičnými nástroji každý vzorek analyzuje, aby zjistila přítomnost viru MERS, který se původně rozšířil od netopýrů.

Její výzkum z roku 2014 prokázal protilátky u 46 procent zkoumaných velbloudů, ale jenom u pěti procent testovaných lidí - na 111 velbloudů připadlo šest nakažených lidí zaměstnaných na jatkách.

Virus MERS, který je v Keni, se na člověka nepřenáší snadno ve srovnání s tím, který se vyskytuje v Saúdské Arábii,“ upozorňuje Kiyonová. Ale i tady vědce znepokojuje, že se může objevit lépe přenosná varianta.

„Je to totéž jako u covidu-19, u nějž se objevily varianty, například ta B.1.1.7. v Anglii. S MERS je to stejné, virus se neustále modifikuje, říká specialista na infekční choroby z ILRI Eric Fèvre, který pracuje také na univerzitě v Liverpoolu.

Udeří další koronaviry

„Rád bych měl křišťálovou kouli, abych vám mohl říci, zda jednou MERS bude pro lidi velmi nebezpečný, nebo zda za předpokladu určitých genetických mutací tomu tak nebude. Důležité je věci sledovat, protože pak budeme připraveni, když to přijde,“ říká Fèvre.

Odborníci na biodiverzitu z OSN loni upozornili, že v budoucnu budou pandemie častější než dosud a vzhledem k vzrůstajícímu kontaktu lidí s divokými zvířaty a dobytkem, daným ničením životního prostředí, budou smrtelnější.

„Kvůli covidu-19 se obnovuje zájem o vše, co se týká virů, o nemoci přenosné ze zvířat na člověka. Nám to prospívá a pomáhá nám to v naší důležité práci,“ vysvětluje Fèvre.