Jsou to nejodolnější živočichové na planetě Zemi. Můžete je vysušit, převařit, zmrazit nebo vyslat do vesmíru. Vše přežijí.

Mají nejraději prostředí tenkého vodního filmu na povrchu mechu, lišejníku nebo řas. Jsou ale schopni přežít téměř kdekoliv – na dně oceánu i na ledovci

Říká se jim želvušky (Tardigrada), ale i vodní medvídci nebo mechová prasátka. K úžasným vlastnostem těchto roztomilých mikrozvířátek, která měří necelý milimetr, patří schopnost odolat vysokým dávkám radioaktivního záření.

Vědci zjistili, že tvorové pohybující se na osmi nohách zakončených drápky přežijí radiaci řádově stokrát vyšší než člověk a ve stavu anhydrobiózy, což je obdoba hibernace, dokonce dokážou odolat až tisícinásobné radiaci (570 000 radů) ve srovnání s naším druhem.

Právě tento poznatek přivedl genetiky na myšlenku, že by nám želvušky mohly pomoci odolat jadernému výbuchu a přežít jadernou válku.

Jak přežít radiaci

V experimentu, který byl publikován v čínštině v časopise Military Medical Sciences a o němž informuje anglicky psaný deník South China Morning Post vycházející v Hongkongu, vědci vkládali DNA z mikroskopického tvora do lidských buněk. Tým genetiků z laboratoře radiační biotechnologie při Akademii vojenských věd v Pekingu při tom použil nástroj CRISPR/Cas9, kterým se dá přepisovat DNA.

Výzkumníci ze želvušky odebrali geny vytvářející ochranné proteiny a technologií CRISPR/Cas9, kterou se dá přepisovat DNA, je vložili do uměle vypěstovaných lidských embryonálních buněk.

Tyto buňky se obvykle získávají z raného lidského embrya, které se může vyvinout v jakýkoli typ buněk. Dají se kultivovat v laboratoři a jsou hojně využívány ve vědeckých studiích o vývoji člověka.

Tento typ buněk vylepšených geny vodních medvídků čínští vědci v laboratoři vystavili smrtelným dávkám záření.

Výsledek? Téměř 90 procent modifikovaných lidských buněk přežilo radiaci, která by je jinak zničila.

„Bylo to úžasné, vždyť mezi želvuškou a člověkem je propastný rozdíl,“ cituje South China Morning Post jednoho z výzkumníků, který si vzhledem k citlivosti projektu přál zůstat v anonymitě.

Míchání genů různých druhů může vést k nepředvídatelným a nebezpečným problémům – ke škodlivým mutacím, nebo dokonce k usmrcení buněk kvůli genetickému rozdílu mezi oběma druhy. Předchozí studie naznačovaly, že genetický přenos mezi velmi odlišnými druhy patrně selže.

Takové riziko bylo vysoké a vědci si to podle svých slov uvědomovali. Bylo pro ně překvapením, že experiment dopadl tak, jak si přáli.

Vytvoří supervojáky?

Experiment ukázal, že lidské buňky jsou genům želvušek nečekaně přístupné. Nastal čistý přenos, nové modifikované buňky fungovaly normálně. Genetická analýza nezjistila v jejich chromozomech žádné mutace. Navíc rostly zvýšenou rychlostí.

„Exprese genů (proces, kterým je v genu uložená informace převedena do buněčné struktury) nepoškodila vitalitu buněk, ale do jisté míry podporovala jejich proliferaci (množení)," cituje South China Morning Post ze studie.

Vědci chtějí ve výzkumu pokračovat. „Na základě našich zjištění se studie posune do další fáze,“ píší genetici.

Vytvořením buněk „napuštěných“ geny vodních medvídků a jejich umístěním do nových krevních buněk by podle nich bylo možné odvrátit akutní nemoc z ozáření a další choroby. A zjevně i vytvořit supervojáky pro jadernou válku, dodává South China Morning Post.