Jak by vypadal konec Země v chřtánu černé díry?

29. 11. 2021 – 23:35 | Vesmír | Nedd | Diskuze:

Jak by vypadal konec Země v chřtánu černé díry?
Ilustrace černé díry ničící svou gravitační silou Zemi. | zdroj: Profimedia.cz

Ve vesmíru je jen málo objektů, které u lidí vyvolávají tak obrovskou představivost, jako jsou černé díry – hmotné objekty, které dokážou pohltit vše, co je v jejich blízkosti.

Tito vesmírní terminátoři, kteří se rodí, když velké hvězdy zemřou a propadnou se do sebe, jsou schopni vymazat prostor i čas.

Poslední ohňostroj planety

Zkusme popustit uzdu fantazii a představit si, co by nastalo, kdyby si černá díra dala k obědu Zemi. Ani jeden z teoretických scénářů ale pro obyvatele Země není dobrý.

Jedna teorie předpokládá, že pokud by byla planeta pohlcována černou dírou, začala by se natahovat jako špageta a poté by se rozpadla. Některé její kusy by odletěly do vesmíru, jiné by černá díra pohltila.

Fyzik Leonard Susskind ze Stanfordu to na webu Space přirovnal ke středověkému natahování na skřipci. Nejprve nic necítíte a vypadá to, jako byste se plavili k obrovským vodopádům. Pak ale nastává moment, který se rovná noční můře. Nejste už schopni překonat odpor proudu. Nenávratně tak míříte do propasti a nic proti tomu nezmůžete.

„V ten moment už jste vlastně mrtví, neexistuje způsob, jak odpor gravitačního tahu překonat,“ popsal Susskind hypotetický konec Země.

Jiní fyzikové líčí takový konec jako „radiační smrt“. Množství uvolněné radiace by při pohlcování bylo tak obrovské, že by se většina Země vypařila dřív, než by se dostala k horizontu černé díry.

Z vesmírné dálky by to byla epická podívaná: Poslední ohňostroj Země, ze které by vlastně nic nezbylo.

Energetická bomba

Někteří experti se ale domnívají, že naše planeta by úplně nezanikla. Existovala by uvnitř černé díry jako jakýsi hologram. Podle této teorie všechno, co se propadne do černé díry, bude existovat jako virtuální verze sama sebe. Co by to ale znamenalo pro nás?

Z kolize se supermasivní černou dírou o hmotnosti čtyř milionů Sluncí a víc by každopádně neuniklo nic, dokonce ani světlo. Něco takového by mohla způsobit černá díra skrývající se uprostřed Mléčné dráhy, která má patrně hmotnost 4,6 milionů Sluncí.

Astrofyzik Álvaro Díez vytvořil nástroj v databázi Omni Calculator – Black Hole Collision Calculator – s jehož pomocí spočítal, kolik energie by se při střetu Země s černou dírou uvolnilo. Bylo by jí 54 milionkrát víc, než jaká je celková roční spotřeba energie lidstva.

Zmíněný online kalkulátor nabízí škálu možností výpočtu vesmírných událostí. Například srážku dvou černých děr různých hmotností. „Fyzika s touto kalkulačkou překvapivě není příliš komplikovaná, stačilo použít newtonovskou mechaniku k popisu obecných rysů černých děr s dostatečnou přesností,“ řekl Díez.

Inspirativní ‚vcucnutí‘

K tomu, aby vytvořil kalkulátor, ho motivovaly nedávné výzkumy a nálezy černých děr. Například když vědci v projektu Event Horizon Telescope zveřejnili první přímý obraz stínu černé díry. Nebo detekce hvězdy, která byla roztrhána na kusy černou dírou. Černá díra hvězdu nejprve roztříštila a poté zkonzumovala.

Byla to jasně zářící událost zachycená pozemskými teleskopy, která se přihodila ve vzdálenosti 375 milionů světelných let od Země. Hvězda měla zhruba stejnou velikost jako naše Slunce.

Astronomové takové vcucnutí nazývají slapové roztržení. Objekt je rozerván slapovými silami. Nastává, když se hvězda ocitne blízko supermasivní černé díry.

Obrovská gravitační síla černé díry, která většinou leží ve středu galaxie, roztrhá hvězdu na kusy. Část jejího materiálu putuje do vesmíru, zbytek je pohlcen. Při této události se tvoří disk horkého a jasného plynu.

Nástrah číhá víc

Dá se ale předpokládat, že Země jednou skončí jako oběť černé díry? Astrofyzik Fabio Pacucci v následujícím videu upozorňuje, že kombinace malé velikosti sluneční soustavy a rozlehlosti galaxie znamená, že hvězdných černých děr se nemusíme příliš obávat. 

Rizikem by mohly být supermasivní černé díry, které vyrostly do nesmírných rozměrů pohlcováním hmoty a slučováním s dalšími černými děrami. Jejich hmota je milionkrát až bilionkrát větší než hmota Slunce. Takové díry se nacházejí v centrech galaxií, včetně té naší – Mléčné dráhy.

Jenže naše sluneční soustava leží na stabilní orbitě kolem centra galaxie, nepřibližuje se k němu, krouží kolem něj v bezpečné vzdálenosti 25 000 světelných let. Může se to ale změnit, pokud se naše galaxie srazí s jinou. Pak by Země mohla být vržena ke galaktickému středu.

Teoreticky by to mohlo nastat za čtyři miliardy let, kdy se předpokládá kolize s galaxií Andromeda.

Je ale otázkou, co se do té doby se Zemí stane, ve vesmíru číhá víc nástrah. Třeba zbloudilé meteority a komety. Anebo samotné Slunce, které se změní v rudého obra a během své expanze zničí Zemi místo černé díry, upozorňuje ve videu Fabio Pacucci.

Zdroje:
Space, Omni Calculator

Nejnovější články