Dokládá to jeden z kurzů na věhlasné Cornellově univerzitě v americkém městě Ithaca. Jmenuje se „Černé díry: Rasa a vesmír – Existuje spojení mezi vesmírem a myšlenkou rasové černoty?“ a informuje o něm deník The New York Post.

Kurz vedou profesor astronomie Nicholas Battaglia a profesorka literatury Parisa Vaziriová. Jeho tématem, jak naznačuje samotný název, je otázka, zda za pojmenováním černá díra nejsou rasové pohnutky.

Eskymák už z nebe zmizel

Soudný člověk, který něco slyšel o vesmíru, ví, že jméno černých hvězd je výstižné, protože tyto superhmotné objekty neodrážejí ani nevydávají žádné světlo. Dokonce světlo pohlcují.

Můžete je pozorovat jen tehdy, když „požírají“ nějakou hvězdu nebo mlhovinu, které se k ní dostaly příliš blízko a překročily bod, ze kterého není návratu. Říká se mu „horizont událostí“.

„Černá“ v názvu díry vskutku nemá s rasismem a Afroameričany nic společné. V současné Americe, která vidí rasismus také mimo dosah gravitace naší planety, to však je nutné probírat a zpochybňovat na univerzitní půdě.

Také americká vesmírná agentura NASA už loni začala zkoumat, zda v popisu vesmírných objektů a jevů nepoužívá „rasistické názvy“. Několik jich už identifikovala a přestala je používat.

Mezi vyřazené názvy patří třeba mlhovina Eskymák. Experti dospěli k názoru, že může být vnímán jako koloniální pojem s rasistickou minulostí. A tak vesmírná agentura používá pro mlhovinu jen její katalogový název Barnard 33.

A co bílý trpaslík?

V pozvánce na seminář Cornellovy univerzity se píše: „Prostý rozum napovídá, že černá díra nemá nic společné s rasou. Mezi vesmírem a myšlenkou rasové černoty by neměla být spojitost. Současní teoretici zabývající se rasami a umělci však takové spojení nepřímo předpokládají, používají astronomické koncepty jako ‚černé díry‘ a ‚horizonty událostí‘ k výkladu historie ras tvůrčím způsobem.“

Je otázka, zda se jednou kyvadlo nepřeváží a univerzita nebude pořádat kurzy zabývající se možným rasovým pozadím názvu „bílá díra“, což je hypotetická oblast prostoročasu, do níž nelze zvenku vstoupit, ačkoli hmota a světlo z ní může uniknout. A co si vzít na vědecký přetřes „bílého trpaslíka“, tedy objekt vznikající zhroucením hvězdy o podprůměrné hmotnosti, který ve svém jádře nedosahuje teplot potřebných k fúzi uhlíku?