Experti podílející se na programu Event Horizon Telescope (EHT) zveřejnili úchvatný a dosud nejdokonalejší snímek černé díry ležící ve středu galaxie Messier 87 vzdálené od Země 55 milionů světelných let. Přesněji řečeno - publikovali snímek magnetického pole na samém okraji černé díry.

Na záběru můžete díky zkroucenému polarizovanému záření poprvé podrobněji vidět, jak toto pole kolem extrémně hmotného objektu víří.

Podpis požírače hmoty

Tým z EHT předloni v dubnu pořídil historicky první snímek černé díry. Byla to právě supermasivní černá díra ve středu galaxie M87, která je 6,5miliardkrát hmotnější než naše Slunce a chrlí intenzivní proudy energie. Snímek zachytil zářící prstenec a tmavou centrální oblast.

Teď díky detailnějšímu zobrazení experti zjistili, že značná část záření přicházejícího z okolí černé díry je polarizovaná, promítá se do něj magnetismus černé díry.

Polarizace nastává, když světlo projde určitými filtry. Na Zemi se to může stát třeba v okamžiku, kdy projde filtrem slunečních brýlí. Polarizaci však můžeme pozorovat i tehdy, když světlo vzniká v horkém prostředí, které podléhá silnému magnetickému poli. A stejně jako nám brýle umožňují vidět lépe při silném slunečním svitu, i snímek polarizovaného světla nám jasněji ukazuje některé jevy v okolí černé díry.

Vědcům se tak díky vyššímu rozlišení podařilo zmapovat magnetické pole černé díry. Tento její "podpis" nám může říct víc o jejích vlastnostech, a tak prohloubit znalosti černých děr.

Víme o kousek víc

Snímek, který vidíte, vznikl propojením osmi špičkových  radioteleskopů na různých kontinentech, mezi kterými byli také observatoře ALMA a APEX v Chile. Observatoře dohromady vytvořily virtuální teleskop EHT o rozměrech srovnatelných se Zemí a s rozlišovacími schopnostmi, které by umožnily měřit z naší planety rozměry platební karty ležící na povrchu Měsíce.

"Konečně vidíme klíčový dílek skládačky potřebný k tomu, abychom pochopili, jak se chová magnetické pole v okolí černé díry a jakým způsobem aktivita v této kompaktní oblasti vesmíru pohání mohutné výtrysky, které se táhnou z jádra daleko za hranice galaxie,“ cituje tisková zpráva Evropské jižní observatoře (ESO) Moniku Mościbrodzkou z nizozemské Radboudovy univerzity.

Polární výtrysky, také známé jako „jety“, vystřelují ze severního a jižního pólu každé černé díry nabité částice daleko do kosmického prostoru. Není přitom výjimečné, když jety černé díry ve středu galaxie „dostřelí“ na mnohonásobek průměru celé této galaxie.

Jety vznikají v okamžiku, kdy černá díra pohlcuje hmotu, není tedy pravidlem, že černou díru nic neopouští. Spíše je přesnější říct, že ji neopouští pouze viditelné světlo.

Jednou budeme vidět ještě dál

Nově zpracovaná data poskytují informaci o struktuře magnetického pole na okraji černé díry. „Naše pozorování naznačují, že magnetické pole na okraji černé díry je dostatečně silné na to, aby vytlačilo horký plyn zpět a pomohlo hmotě odolat síle gravitace. Pouze plyn, který sklouzne podél magnetického pole může po spirále sestoupit až k samotnému horizontu událostí,“ vysvětluje na webu ESO Jason Dexter z Coloradské univerzity v americkém Boulderu, koordinátor EHT.