Už dřívější evolučně psychologické studie naznačily zajímavé a nejednoznačné souvislosti mezi sklony ke spiritualitě, náboženskou vírou člověka a jeho náchylností k pověrám a předsudkům. Mimo jiné se ukázalo, že jsou věřící lidé v průměru ochotnější uvěřit různým konspiračním teoriím.

Tato tendence však nerostla se sílou náboženského přesvědčení rovnoměrně a u lidí s nejsilnější vírou se oproti vlažným věřícím nezvyšovala či spíše snižovala. Právě na podobné efekty, jejich souvislost s fyzickým a psychologickým stavem člověka, jeho charakterem a dalšími vlastnostmi se pražští biologové zaměřili ve své nejnovější studii.

První zhruba tisícovka účastníků anonymní internetové dotazníkové studie, které je stále možné se zúčastnit, pocházela z velkých měst a šlo zejména o studenty či zájemce o vědu. Počáteční výsledky jsou tak nanejvýš orientační. Netřeba dodávat, že z vědeckého hlediska je více než žádoucí, aby se studie účastnilo co nejvíc respondentů. Na druhou stranu, už i prvotní výsledky studie nabízejí zajímavý pohled na tuto část české společnosti.

Žádní náboženští fanatici

Zhruba 60 procent respondentů se označilo za nevěřící a 25 procent za obecně věřící bez konkrétní denominace. Církví s největším počtem oveček se ukázala být římskokatolická s 8 procenty respondentů.

Jen velmi málo věřících ale vyhledávalo náboženská setkání s podobně smýšlejícími lidmi. I mezi těmi, kdo se podobných setkání účastní, je frekvence těchto událostí velmi nízká a zdaleka nedosahuje úrovně jiných společenských aktivit.

Jen pro zlomek věřících je také víra hodně důležitá. Pro necelou polovinu dosahuje alespoň střední nebo nízké důležitosti. Jen zlomek respondentů byl přesvědčen o tom, že je jejich náboženská víra v rozporu s vědou, a i mezi těmi by se většina nakonec přiklonila spíše k vědeckým vysvětlením okolních jevů.

Podobně dopadla i dilema týkající se morálky a sexuálního chování – pro většinu dotazovaných není v rozporu s jejich vírou, a pokud je, potom se většina přiklání spíše na stranu vlastních hodnot. Obyvatelé České republiky tedy opravdu neholdují organizovanému náboženství a zdálo by se, že jde většinou o pořádné neznabohy.

Čemu věří nevěřící

Výrazně jiný obrázek ale nabízí pohled na smýšlení lidí bez nároku na jeho škatulkování do konkrétních církví. Celých 54 procent nevěřících (!) věří nebo spíše věří, že má skutečnost duchovní aspekty, které unikají vědeckému vysvětlení.

Jejich názory, proč tomu tak je, se různí jako den a noc. Někteří nevěří v univerzální vysvětlovací schopnost vědy obecně, zatímco jiní jsou přesvědčeni o tom, že na vysvětlení některých aspektů existence nestačí pouze současná úroveň vědeckého poznání. I tak jde ale o neobyčejně vysoká čísla, která jsou ovšem pouhou předzvěstí dalších překvapení.

Pro 61 procent respondentů jsou důležité nenáboženské spirituální aspekty lidské existence. Celá čtvrtina z nich dále věří v odměnu pro dobré lidi po smrti a necelá pětina v trest pro ty špatné. Pokud měli respondenti hodnotit na stupnici od 0 do 100 své souznění s různými výroky, hodnoty 66 dosáhlo tvrzení, že člověka stvořily slepé přírodní zákony a náhoda, 22, že to byl dobrý a milující bůh, 15, že to byla zcela neutrální bytost a 3, že ďábel nebo obdobná zlá bytost.

Češi tedy rozhodně nejsou tak racionální a oproštění od spirituálních představ, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Češi jako milovníci mystiky?

Přesvědčení o fungování konkrétních mystických fenoménů tyto obecné poznatky jen potvrdilo. Jen namátkou: 35 procent respondentů věřilo, že je v principu možné upozornit na sebe jen myšlením na jinou osobu. Celých 24 procent věřilo v možnost čtení myšlenek, 21 procent a 29 procent potom v horoskopy a numerologii.

Téměř polovina respondentů věřila v možnost uřknutí někoho cizího zlými myšlenkami a fungování amuletů pro štěstí, 39 procent v možnost věšteckých snů a 40 procent v možnosti smyslového vnímání zla či předávání životní energie. Téměř 30 procent respondentů se ztotožňuje s tím, že by reinkarnace mohla vysvětlit některé jejich neobvyklé zážitky. Ne každý musí samozřejmě věřit v nadpřirozené vysvětlení těchto jevů, ale i tak jejich všeobecné přijetí překvapuje.

Není bez zajímavosti, že širšího přijetí dosahují jevy klasicky asociované s psychózami, například schizofrenií. Více než pětina respondentů měla někdy pocit, že by jejich myšlenky nemusely pocházet z jejich mysli, čtvrtina, že se jejich okolí chová tak podivně, že by mohlo jít o experiment a 14 procent, že jejich sny mohou pocházet z mysli někoho jiného.

Celých 5 procent dotazovaných mělo někdy pocit, že by se ve vzorcích okolního světa pro ně mohla skrývat nějaká zpráva. Kromě toho se čtvrtina respondentů přikláněla k tomu, že jejich vlády neprozrazují celou pravdu o UFO.

Proutkaření, aura, škodlivé očkování

Podobné výsledky dává i průměrné hodnocení souhlasu s jednotlivými výroky na stupnici od 0 do 100. Zde překvapí třeba hodnocení okolo 30 u možnosti mimosmyslového vnímání lidí a zvířat, 38 u hledání geopatogenních zón a 42 u proutkaření. Skóre 32 dosáhla možnost vnímání aury, 22 věštění a 20 astrologie.

Nepřekvapí, že sobě přisuzuje podobné vlastnosti daleko menší počet lidí. Otázka na kompletní stvoření člověka bohem dosáhla jen skóre 5, daleko vyšší hodnocení, v průměru 25, ale respondenti přiřadili možnosti, že bůh mohl zasahovat do evoluce. Přesvědčení o výlučné roli evoluce dosáhlo hodnoty 70. Celá řada respondentů také neodmítá možnost posmrtného života. Otázka na podobné přesvědčení dosáhla hodnoty 37.

Varovně působí průměrné skóre 20 u víry, že je homeopatie a léčitelství často efektivnější v diagnostice chorob než západní medicína a zvláště skóre 28 u přesvědčení, že je řada metod alternativní medicíny úspěšnější v léčení vážných chorob.

Hodnoty 14 dosáhlo hodnocení přesvědčení, že očkování způsobuje choroby jako autismus nebo alergie, 18, že za očerňováním určitých metod stojí chamtivé farmaceutické společnosti a 12, že většinu nemocí způsobují parazité. Podobnou podporu mají i přesvědčení, že chod světa řídí tajné společnosti, nebo že se na Zemi skrývají mimozemšťané.

A jak jste na tom vy?

A jak je to se známými pověrami a předsudky? Respondenti většinu pověr znali, ale příliš důležitosti jim nepřikládali. S pár výjimkami – větší podpory dosáhly romantické pověry o čtyřlístku nosícím štěstí a padající hvězdě plnící přání. Kupodivu je také oblíbené klepání na dřevo nebo na zuby. Předsudky týkající se vzhledu dopadly podobně.

Světlovlasí muži považováni za uzavřenější a méně společenské než tmavovlasí, tmavovlasé ženy za přátelštější a inteligentnější. Zrzavost bývá u žen spojována s větší sexuální aktivitou a experimentováním, nadšením a dominancí. Kudrnatost má naopak značit otevřenost a kreativitu. Zrzaví muži jsou zase považováni za agresivnější, neklidnější, ale méně dominantní.

Není také bez zajímavosti, jak silné předsudky se drží proti lidem s dredy a piercingem – ti jsou obecně považováni za méně inteligentní, ale dominantnější. Zároveň řada respondentů automaticky přiřazuje vyšší inteligenci a zdrženlivost lidem s brýlemi.

Jak jste na tom vy? Jste pověrčiví a dáte na to, co se říká, nebo nad podobnými sklony jen ohrnujete nos? A zajímá vás, jak podobné jevy souvisí s nákazou parazity, zdravotním a psychickým stavem, charakterem a morálkou? Potom se nezapomeňte do anonymní studie zapojit.