Jsou organické farmy skutečně ekologičtější?

MAGAZÍN - Technologie autor: Ladislav Loukota

… Patrně vás to překvapí, ale odpověď není jednoznačná.

Majitelka biofarmy v Anglii hledí na své pole s pšenicí

Majitelka biofarmy v Anglii hledí na své pole s pšenicí,zdroj: Profimedia.cz

Zemědělství na jedné straně nastartovalo vznik civilizace, jak ji dnes známe. Na straně druhé platí, že se dnes významně podílí na růstu koncentrace skleníkových plynů, které oteplují planetu.

V této dekádě vzrůstá příklon k organickému farmaření. Při něm jsou využívána organická hnojiva (typicky hnůj), zapovězeny jsou syntetické pesticidy i geneticky modifikované plodiny. Prosazuje se v něm také vlídnější přístup k hospodářským zvířatům.

Organickým farmám se také říká "ekologické" - jsou-li však skutečně ekologické, je značně nejistou otázkou.

Organika zabírá místo

Co se znečištění a skleníkových plynů stopy týká, jsou na tom organické farmy na první pohled lépe. Jejich uhlíková stopa je podle nové studie výzkumníků z britské Cranfieldovy univerzity na stejnou plochu nižší.

Zejména emise metanu jsou v průměru o pět procent níže než u farem konvenčních či 'průmyslových ' a o pětinu při pěstování plodin.

Potud tedy organickým farmám všechna čest. Problém je ale v tom, že organické farmy potřebují na produkci stejného množství potravin více půdy.

Pokud by zítra všechny britské farmy (které ostrovní studie zkoumala) přešly na organické postupy, míra získané potravy by poklesla o 40 procent. Čísla napříč staršími studiemi se liší podle zvolené metodiky, prakticky nikdy však organické farmy nejsou s to zajistit potřebné množství potravy.  

Spojené království by tak muselo navýšit export.

profimedia-0231211972bio2

Organické zemědělství nepoužívá syntetická hnojiva,zdroj:Profimedia.cz

Kdyby na organické postupy přešly všechny farmy světa, bylo by butné zvětšit zemědělskou půdu o 50 procent oproti současnému stavu. To by mimo jiné znamenalo kácet stromy. V součtu by pak globální přechod na organické farmy pořád znamenal navýšení emisí skleníkových plynů o 21 procent.

Jeden za 18, druhý 20-2?

Znamená to, že bychom organické farmy měli zavrhnout? Pokud nám jde čistě o uhlíkovou stopu, pak spíš ano. Jenže pokud přihlédneme k dalším ukazatelům, zápletka se zkomplikuje.

Organické farmy mají jiné výhody. Vyšší využití 'přírodních' hnojiv u nich vede k většímu uskladnění uhlíku v půdě než v případě syntetických hnojiv. Dalším plusem je vyšší kvalita a délka života hospodářských zvířat. V případě krav to ale na druhou stranu znamená, že dobytek po delší dobu produkuje skleníkový metan.

Zřejmě největší výhodou organických farem je však udržitelnější forma zemědělství vůči zbytku přírody. Tři roky stará studie z Lundské univerzity zmiňuje zjištění, že organické farmy jsou v průměru o 30 procent výhodnější z hlediska podpory biodiverzity. Prospívají tedy k udržení zbytku přírodního ekosystému. Uvážíme-li, nakolik je zemědělství právě v potlačení biodiverzity významné, třicet procent není malé číslo.

Různou metodikou jsou tedy organické a běžné farmy různě ekologické. Co nám z toho vychází? Přinejmenším klasická ilustrace, že nic není černobílé.

Přejdeme-li na organické farmy, bude výsledek katastrofální. Ale pokud na ně nepřejdeme, budou klasické farmy dále výrazněji ohrožovat biodiverzitu.

Hledejme někde mezi

Zní to jako kočkopes, ale britští výzkumníci nakonec doporučují snahu o kombinaci obou typů zemědělství. Bez syntetických hnojiv se zjevně neobejdeme. Je ale třeba najít takové, které by generovaly menší míru znečištění a poškození biodiverzity. Spolu s tím se musí průmyslové farmy naučit využívat i dalších šetrnějších metod.

Nabízí se i třetí možnost vyššího využívání alternativních metod – podpory domácího pěstování, či pěstování ve městech pomocí hydroponiky či vertikálních farem. Je také možné, že organické farmy nakonec dospěji k tomu, jak zvýšit vlastní efektivitu – třeba tím, že přijmou geneticky modifikované plodiny, které by mohly být podstatně účinnější než plodiny křížené tradičně.

Původní britská studie byla publikována v Nature Communications

Tagy: zemědělství věda a poznání vědecký výzkum a studie ekologie a ochrana životního prostředí skleníkové plyny