Díky plevelu víme, že zemědělství je starší, než se předpokládalo

- Člověk autor: Jan Toman

Termín neolitická revoluce je v učebnicích dějepisu zapsán tučným písmem. Obvykle následuje upřesnění, že jde o období, kdy lidé přešli od lovecko-sběračského způsobu života k chovu zvířat a pěstování rostlin. Tato změna však byla postupná a nejnovější poznatky ukazují, že začala o tisíce let dříve.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

Archeologové mají už nějakou dobu jasno, že se lidé v době před vynálezem zemědělství živili daleko pestřejšími způsoby než pouhým lovem nebo sbíráním lesních bobulí.

Divoká zvířata naši předchůdci čas od času zavírali do ohrad, bobule a další jedlé rostliny shromažďovali na primitivních zahrádkách a v blízkosti řek se rozvíjel rybolov. V oblasti úrodného půlměsíce na dnešním středním východě sporadicky zpracovávali i divoké obilniny a z tohoto zvyku se později vyvinul výhradně zemědělský způsob života.

Naši představivost ovšem nepřestává sžírat otázka, do jaké doby můžeme datovat nápad divoké obilniny shromáždit na jednom místě, obhospodařovat je a šlechtit k větším výnosům.

Donedávna se mělo za to, že tato událost nenastala o moc dříve než před 11 tisíci lety. Nejstarší formy šlechtěných obilovin se však příliš neliší od svých divokých předků, a tak je velmi obtížné ji odhalit. Skupina izraelských vědců si ale řekla, že když to nejde přímo, tak to musí jít oklikou.

Co doprovází zemědělství odpradávna? Plevele. Právě studium rostlin vázaných na lidmi obhospodařovanou půdu by mohlo přinést průkaznější výsledky, pokud se ukáže, že se liší od svých předků rostoucích v divoké přírodě.

Plevele také opravdu objevili, a to přímo v 23 tisíc let starém sídlišti na břehu Galilejského jezera.

Nálezy obilek, primitivních mlecích kamenů a kamenných srpů samy o sobě nevypovídají nic o tom, jestli původní obyvatelé obilí cíleně pěstovali nebo jen sbírali na loukách. Vždyť jsou doprovázeny stovkami jiných semen a jedlých plodů, stejně jako zvířecích zbytků.

Semínka plevelů smíchaná s obilkami divoké pšenice dvouzrnky, ječmene a ovse ovšem vypovídají o tom, že se místní obyvatelé pokoušeli obilniny pěstovat na vyhražených políčkách.

Otázkou zůstává, proč se podobná praxe uchytila až o tisíce let později.

Zdroj: A Snir, D Nadel, I Groman-Yaroslavski, Y Melamed, M Sternberg, O Bar-Yosef & E Weiss (2015): The Origin of Cultivation and Proto-Weeds, Long Before Neolithic Farming. PloS one, 10(7).

Tagy: archeologie dějiny a fakta věda a poznání

Zdroje: Vlastní