Po chvíli se vám ji podaří dostat ven. Začnete však přemýšlet, zda se ještě máte ze sklenice napít, nebo její obsah vylít. Vzhledem k tomu, kde se mouchy zdržují, je váhání namístě.

Chcete pro tuto situaci radu experta? Vědecky podložený návod, jak v takovém případě postupovat, podává v magazínu The Conversation mikrobioložka Primrose Freestoneová z Leicesterské univerzity.

Vylít i s mikroby?

„Navzdory svému libě znějícímu jménu se ovocné mušky (druh Drosophila) živí potravou, která se rozkládá. Obývají odpadkové koše, komposty nebo jakákoli další místa, kde se vyskytuje, včetně kanalizace. A hnijící potrava je bohatá na zárodky, které moucha může zachytit na svém těle a přenést na místo, kde přistane,“ píše Freestoneová.

Bioložka upřesňuje, že mezi tyto bakterie patří E. coli, listerie, shigella a salmonela. Každá z nich může způsobit vážnou infekci, a to i u zdravých jedinců.

„Když si uvědomíte, že muška mohla do vašeho vína uložit potenciálně smrtelné mikroby, tak ho vylijete do dřezu, vypláchnete sklenici a nalijete si novou,“ uvažuje Freestoneová.

Vzápětí však upozorňuje: „Vědecké analýzy naznačují, že jste patrně zbytečně vylili sklenici skvělého vína.“

Víno je metlou bakterií

„Víno obvykle obsahuje 8 až 14 procent etanolu a má pH kolem 4 nebo 5, je tedy kyselé. Je přitom známo, že alkohol působí proti choroboplodným zárodkům a několik laboratorních studií také prokázalo, že kombinovaný účinek vinného alkoholu a organických kyselin, jako je kyselina jablečná, může zabránit růstu bakterií E. coli a salmonely,“ vysvětluje vědkyně.

Zda zárodky přenesené ovocnou muškou do vína mohou způsobit infekci, závisí podle ní na počtu usazených bakterií (infekční dávce) a na tom, jak jsou zárodky metabolicky zdatné.

Freestoneová podotýká, že víno, do kterého se ovocná muška dostala, mohlo být navíc chlazené, což metabolismem bakterií otřese natolik, že se zastaví jejich růst. A vzhledem k tomu, že všechny druhy vína (červené, bílé nebo růžové, chlazené nebo při pokojové teplotě) jsou přirozeně antibakteriální, je pravděpodobné, že se bakterie ve víně poškodí, což výrazně sníží jejich infekční zdatnost.

„Z toho vyplývá, že ačkoli zárodky, které mouchy do vína zanesly, mohou být přítomny v poměrně vysoké dávce, sotva jsou schopny způsobit infekci, protože jsou příliš poškozené. Je proto vysoce pravděpodobné, že ‚kontaminované víno‘ se dá pít bez škodlivých účinků,“ vysvětluje bioložka.

A kdyby přece jen víno bakterie neochromilo, nemají vyhráno, upozorňuje Freestoneová. Jejich živé zárodky se setkají s vysoce kyselými tekutinami lidského žaludku. Žaludeční kyselina rozbije jejich DNA.

Žaludek se umí bránit

V žaludku navíc musí zárodky překonat další smrtící bariéry, jakými jsou trávicí enzymy, zachycující hlen, a stále ostražitá obrana imunitního systému. Je tedy nepravděpodobné, že by mikroby z mušky usazené ve víně vyvolaly infekci.

„Pokud nemáte bakteriofobii, doporučuji mouchu odstranit a víno vypít. Pokud chcete další bílkoviny, můžete mouchu klidně spolknout, nemusíte se obávat, že by znehodnotila chuť nápoje. Váš trávicí systém mušku (i více mušek) jednoduše zpracuje jako jakoukoli jinou bílkovinu,“ upozorňuje bioložka Primrose Freestoneová a svůj odborný výklad končí výzvou:

„Na zdraví! (Cheers!)“