Je to obří vesmírná hornina. S délkou jednoho kilometru je třikrát větší než Eiffelova věž. Pro svou velikost a pravidelné blízké návštěvy Země byla zařazena do skupiny „potenciálně nebezpečných asteroidů“.

Tentokrát se však není čeho obávat. Letošní návštěva asteroidu evidovaného pod katalogovým názvem (7482) 1994 PC1 se uskuteční v uctivě bezpečné vzdálenosti. Skalisko proletí 1,93 milionu kilometrů od naší planety, bude tedy od ní pětkrát dál než Měsíc.

Bude se pohybovat vysokou rychlostí – 19,56 kilometrů za sekundu vůči Zemi. Nejvíc se přiblíží v úterý 18. ledna ve 22:51 středoevropského času. Bude se jevit jako hvězda putující noční oblohou.

Bezpečně blízká skála

Asteroid (7482) 1994 PC1 objevil v roce 1994 astronom Robert McNaught na observatoři Siding Spring Observatory v Austrálii. Sledoval jeho trajektorii, a tak ho dokázal zpětně vystopovat až do září 1974. Proto si můžeme být jisti orbitální dráhou vesmírné skály, která je popisována s odchylkou pouhých 133 kilometrů.

Vesmírný poutník (7482) 1994 PC1 oběhne Slunce jednou za 572 dnů po výstředné trajektorii. Naposledy byl Zemi blízko před 89 lety, 17. ledna 1933. Tehdy ho od naší planet dělilo 1,1 milionu kilometrů. V obdobné vzdálenosti od Země bude 18. ledna 2105.

Poloha asteroidu (7482) 1994 PC1 dne 1. ledna 2022 s částí jeho trajektorie. Modrá je Země a její dráha. | zdroj: Tomruen/Wikimedia CC BY 4.0

Tyto blízké návštěvy, včetně letošní, umožní astronomům těleso studovat. (7482) 1994 PC1 je asteroid typu S. Do této kategorie patří pevná tělesa bez atmosféry o velikosti od kilometru do několika stovek kilometrů obíhající po eliptických drahách kolem Slunce.

Asteroid je příliš malý na to, abyste ho viděli pouhým okem. Eddie Irizarry na EarthSky však píše, že vám k tomu postačí šestipalcový hvězdářský dalekohled.

Jednou se štěstí unaví

Podle výpočtů astrovědců z Lincolnovy laboratoře Massachusettského technologického institutu by asteroid této velikosti měl zasáhnout Zemi jednou za 600 000 let. A ačkoli (7482) 1994 PC1 proletí v bezpečné vzdálenosti, měl by nám měl připomenout, jak nejistá je naše existence v galaxii.

Snímek rychle letícího asteroidu (7482) 1994 PC1 z roku 1997 pořízený ze Sormanovy observatoře v Itálii.. | zdroj: Sormano Astronomical Observatory

V období před čtyřmi miliardami let Zemi doslova bombardovaly asteroidy. Svědčí o tom obrysy kráterů, kterými je planeta poseta. Dnes už vesmír není tak divoký.

Naše civilizace žije ve šťastném období, během něhož velké vesmírné těleso na Zemi nedopadlo. Žádné štěstí však netrvá věčně, ani to pozemské. Dopad ničivých asteroidů se nedá vyloučit.

Proto americká vesmírná agentura NASA připravuje planetární obranu. Ve svém arzenálu má tři základní strategie.

První je odpálit výbušné zařízení u blížícího se asteroidu a rozdělit ho na menší, méně nebezpečné kusy. Druhým je zaměřit na asteroid laserový paprsek z vesmíru a odpařit z něj horninu, aby změnil svou dráhu. Třetí plán počítá s kosmickou lodí, která zasáhne asteroid a odchýlí ho z trajektorie.

Poslední metodu se NASA chystá vyzkoušet. V listopadu vyslala půltunovou sondu k planetce Didymos. Sonda v září narazí do jejího měsíce Dimorphos, jehož průměr dosahuje 160 metrů. Náraz by ho měl vychýlit z dráhy. Takže uvidíme…