Většina planetárních vědců dosud předpokládala, že atmosféru rudé planety v podmínkách nízké gravitace a neexistujícího magnetického pole ‚odvál‘ proud nabitých částic slunečního větru. Voda bez atmosféry se potom vypařila do vesmíru, na povrchu zůstala jen její titěrná část ve formě ledu.

Z teplého a vlhkého prostředí, kde mohl vzniknout a existovat život, se tak stal současný chladný a suchý marsovský svět.

Nezmizela, je tam!

Výzkum financovaný americkou vesmírnou agenturou NASA však představu o tom, že téměř všechna voda se vytratila do vesmíru, aspoň zčásti ruší. Planetární vědci z Kalifornského technologického institutu dospěli k závěru, že podstatná část vody po ztrátě ovzduší zůstala pod povrchem Marsu.

Vědecký tým vedený Evou Schellerovou to zjistil z dat marsovských sond, zejména z Mars Reconnaissance Orbiter, která kolem planety krouží už od roku 2006, a ze sondy Phoenix, která přistála na povrchu v polární oblasti v roce 2008. Vědci podrobili data důkladné analýze v počítači.

Podle kalkulací voda tekla na Marsu ještě před čtyřmi miliardami let a bylo jí tak obrovské množství, že by se nestihla všechna vypařit. Na raném Marsu by voda stačila k pokrytí celé planety 100 až 1500 metrů hlubokým oceánem.

Voda tedy musela skončit někde jinde. A vědci na to mají odpověď:  Je dosud zachycena v minerálech pod povrchem planety.

Poloviční Atlantik

„Kůru Marsu tvoří hydratované minerály, to jsou minerály, které ve skutečnosti mají ve své krystalické struktuře vodu,“ řekla agentuře AFP Eva Schellerová.

Billions of years ago, according to geological evidence, water flowed across Mars & collected into pools, lakes, & oceans. New research shows a substantial quantity of the water — between 30 and 99% — is trapped within minerals in the planet’s crust: https://t.co/8LVttL7jqt pic.twitter.com/T9CRsUAbIb

— NASA (@NASA) March 16, 2021

Neznamená to, že by hypotéza o vypaření vody do vesmíru byla úplně scestná. Podle propočtů se ale v minerálech uložilo něco mezi 30 a 99 procenty vody. Pod povrchem Marsu by podle studie, zveřejněné ve vědeckém magazínu Science, mohla být polovina vody Atlantského oceánu.

Podle simulací vědeckého týmu z Kalifornského technologického institutu ztratil Mars, který má zhruba poloviční průměr Země, většinu své vody před čtyřmi až 3,7 miliardami let. „To znamená, že Mars je takový, jaký ho vidíme dnes, už více než tři miliardy let,“ upozornila Schellerová.

zdroj: California Institute of Technology

V oblasti, která byla kdysi plná vody – kráteru s příznačným názvem Jezero – přistál před měsícem americký robotický průzkumník Perseverance. Jeho úkolem je pátrat po pozůstatcích mikrobiálního života, který tam ve vlhkém období před miliardami let mohl existovat.

Otázkou je, proč tam neexistuje dnes. Proč se na Marsu změnily podmínky tak radikálně, že tekoucí voda z jeho povrchu zmizela? Podle jedné hypotézy globální změnu způsobil náraz obrovského tělesa, které změnilo rotační dobu nebo orientaci rotační osy. Další hypotéza předpokládá, že vyhasly sopky, což způsobilo ochlazení planety.