V roce 2014 se do Pacifiku u pobřeží Papuy Nové Guineje zřítil rozžhavený meteorit. Dostal  katalogový název CNEOS 2014-01-08 (jednodušeji IM1). Data o jeho dráze naznačovala, že mohl přiletět z mezihvězdného prostoru.

Analýza dat z amerického špionážního satelitu, kterou provedli experti vesmírné agentury NASA, to letos v dubnu potvrdila. A v červnu se do místa předpokládaného dopadu kusů meteoritu vypravila expedice vedená astrofyzikem z Harvardské univerzity a hledačem mimozemských civilizací Avi Loebem, aby po zbytcích tajemného tělesa pátrala.

Členové expedice zkoumali oblast dva kilometry pod hladinou oceánu podvodním zařízením se silnými magnety spuštěným na kabelu z lodi Silver Star. Vědci předpokládali, že meteorit byl magnetický.

Expedice pročesávala oblast 10krát 10 kilometrů. Severně od ostrova Manus v oblasti Papui-Nové Guineje narazila na zvláštní magnetické kuličky (sférule) o průměru od 0,05 do 1,3 milimetru.

Zkoumaná kulička (sférule) číslo 21 na snímku z elektronového mikroskopu. | zdroj: kredit-Galileo Project/Avi Loeb

Pod fluorescenčním rentgenovým zářením se ukázalo, že se skládají ze slitiny oceli a titanu. Tento materiál, označovaný S5, se v běžných meteoritech nevyskytuje.

Další chemický rozbor 57 minerálních objektů provedený na Harvardově univerzitě naznačil, že některé ze sférulí neodráží druh chemie, který bychom očekávali v naší sluneční soustavě.

Ve studii publikované 31. srpna ve vědecké databází arXiv proto vědci vyslovují názor, že kuličky patrně pocházejí z horniny, která má zajímavou historii: cestovala světelné roky vesmírem od cizí hvězdy až dopadla na naši planetu.

Vědec vyjímá pinzetou jednu z magnetických kuliček. | zdroj: kredit-Galileo Project/Avi Loeb

Exotická chemie

Vědci v laboratořích na Harvardu určovali poměr prvků v kuličkách, o nichž předpokládali, že pocházejí z úlomků meteoritu, který se rozpadl v pozemské atmosféře.

Odchylky v izotopech železa podle jejich poznatků odpovídají předpokladu, že kuličky prošly traumatickým vstupem do naší sluneční soustavy. Částice jsou také silně obohaceny o kovy berylium (Be), lanthan (La) a uran (U) – materiály, které bychom neočekávali v našem planetárním okolí.

Chemické složení zjištěné u kuliček dosud nebylo pozorováno v žádném meteoritu, což naznačuje místo zrodu horniny daleko od naší sluneční soustavy, upozorňují vědci ve studii.

Magazín Science Alert k tomu píše: „Analýza přispívá k rozvíjející se oblasti studia výměny kamenných materiálů mezi hvězdami. Teoreticky by objekty obíhající kolem jedné hvězdy mohly být v poměrně pravidelných intervalech vymršťovány dostatečnou silou k tomu, aby se dostaly na oběžnou dráhu jiné hvězdy.“

Původ nejistý

Nález pozůstatků návštěvníka od cizí hvězdy na Zemi by pro astronomy byl senzací. Jenže indicie založené na chemickém rozboru nejsou neprůstřelné.

Studie publikovaná na webu arXiv zatím nebyla recenzována. A vzhledem k pověsti Avi Loeba, který je ve vědecké komunitě pokládán za příliš horlivého hledače mimozemských civilizací, budou její závěry zpochybňovány. Tím spíš, že obsahuje zmínku, podle které vysoký obsah uranu může být známkou nějakého druhu mimozemské technologie.

Musíme si tedy počkat, než budeme moci sjistotou říci, že kuličky vylovené ze dna Pacifiku, pocházejí z horniny, která se kdysi vyhřívala v paprscích jiné hvězdy, anebo mají nějaký méně exotický původ.