Srdce z geneticky modifikovaného prasete transplantovali američtí lékaři pacientovi, aby mu zachránili život.

O vysoce experimentální operaci, která se uskutečnila v pátek ve fakultní nemocnici v americkém městě Baltimore ve státu Maryland a trvala osm hodin, v pondělí informovaly deník The New York Times a agentura AP. Nemocnice v pondělí, tři dny po zákroku, uvedla, že se pacient cítí dobře.

Umíral, neměl jinou šanci

Ačkoliv je ještě příliš brzy na to, aby se dalo mluvit o úspěšnosti operace, je to milník v úsilí používat jednoho dne zvířecí orgány k život zachraňujícím transplantačním zákrokům. Podle lékařů operace dokázala, že srdce z geneticky upraveného prasete může fungovat v lidském těle bez toho, aby bylo organismem okamžitě odmítnuto.

Pacient, sedmapadesátiletý David Bennett neměl žádnou záruku, že experiment bude fungovat. A dobře to věděl. Jeho syn agentuře AP řekl, že otec umíral, nebyl způsobilý pro transplantaci lidského srdce a neměl jinou možnost.

„Je to buď zemřít, anebo podstoupit tuto riskantní transplantaci. Chci žít. Vím, že je to výstřel do tmy, ale je to moje poslední šance,“ poznamenal Bennett den před operací. Vyplývá to z prohlášení, které médiím poskytla baltimorská nemocnice.

Agentura AP připomíná, že panuje obrovský nedostatek darovaných lidských orgánů vhodných k transplantacím, což vede vědce ke snaze zjistit, jak lze místo lidských použít zvířecí orgány. Loni se v USA uskutečnilo více než 3800 transplantací srdce, což je rekordní počet, uvádí organizace UNOS dohlížející na americký transplantační systém.

Bude to fungovat?

„Pokud to bude fungovat, budou existovat nekonečné zásoby těchto orgánů pro trpící pacienty,“ řekl vědecký ředitel univerzitního programu transplantací zvířecích orgánů na člověka Muhammad Mohiuddin.

Předchozí pokusy o podobné přenosy selhávaly. Převážně proto, že těla pacientů zvířecí tkáň rychle odmítla. Kupříkladu v roce 1984 přežila po transplantaci opičího srdce holčička s vážnou srdeční chorobou Stephanie Fae Beauclairová 21 dní, připomněla AP.

Tentokrát chirurgové z Marylandu použili srdce z prasete, které prošlo genetickou úpravou, aby z jeho buněk zmizel cukr, který je zodpovědný za bleskové odmítnutí orgánu lidským tělem.

„Myslím, že to lze charakterizovat jako přelomovou událost,“ řekl David Klassen, hlavní lékař UNOS, o transplantaci v Marylandu. Klassen přesto varuje, že je to pouze první předběžný krok k prozkoumání, zda by tentokrát transplantace zvířecích orgánů mohly konečně fungovat.

Skok do neznáma

Úřad dohlížející na experimenty s transplantací zvířecích orgánů povolil operaci na základě skutečnosti, že pacient ve stavu ohrožení života neměl jinou možnost.

Loni v září provedli vědci v New Yorku experiment, který naznačoval, že geneticky upravená prasata by mohla být příslibem pro transplantace: lékaři dočasně připojili prasečí ledvinu k mrtvému lidskému tělu a sledovali, jak začíná fungovat.

„Transplantace v Marylandu posouvá experiment na další úroveň,“ prohlásil doktor Robert Montgomery, který vedl experiment s ledvinou. Operaci označil za pozoruhodný průlom.

„Jako příjemce transplantovaného srdce, protože sám trpím genetickou srdeční poruchou, jsem nadšený z této zprávy a z naděje, kterou to dává mé rodině a dalším pacientům,“ prohlásil.

„Bude zásadní sdílet data získaná z této transplantace, než otevřeme možnost dalším pacientům,“ upozornila výzkumnice Karen Maschkeová, která pomáhá vyvíjet etická a politická doporučení pro první klinické studie. „Uspěchat transplantace orgánů ze zvířete na člověka bez těchto informací by nebylo vhodné,“ dodala.

„Skutečně si uvědomuje velikost a důležitost toho, co se stalo. Nemohl žít, mohl vydržet den nebo pár dní. Nyní, v tuto chvíli, jsme v neznámu,“ řekl David Bennett mladší o svém otci.

Snímek z první operace, při které ve fakultní nemocnici v americkém městě Baltimore člověk dostal srdce z prasete. | zdroj: Profimedia