Před téměř dvěma desetiletími (26. listopadu 2003) naposledy přistál letoun Concorde a ukončil éru nadzvukového cestování. V ní jste se na druhé straně Atlantiku mohli ocitnout za tři a půl hodiny. Vzhledem k šestihodinovému časovému rozdílu jste tak vlastně přistáli dříve, než jste odletěli.

Jednou z překážek, která zabránila Concordu stanout v čele nové generace dopravních letadel, byl aerodynamický (sonický) třesk, který vzniká, když letadlo prolomí zvukovou bariéru. Letoun proto musel nabírat nadzvukovou rychlost vysoko a mimo obydlené oblasti.

Ti, kteří při vzpomínce na Concorde zamáčknou slzu v oku, anebo aspoň povzdechnou, by teď měli zbystřit: Americká vesmírná agentura NASA a korporace Lockheed Martin vyvíjejí letoun, který má zmíněný hendikep brzdící rozvoj nadzvukového létání odstranit.

Tichý a úsporný

Supersonik X-59 má vzlétnout k testům v první polovině příštího roku. Pokud bude vše postupovat podle předpokladů, do nadzvukového provozu by se měl dostat za dalších sedm let, v roce 2030.

Jeho vývoj pochopitelně nastoluje otázku, zda je vůbec možné prolamovat zvukovou bariéru tiše.

Konstruktéři X-59 jsou o tom přesvědčeni. Design a technické uspořádání letounu by měly vést k tomu, aby se při prolomení hranice rychlosti zvuku místo aerodynamického třesku ozval pouze sotva slyšitelný zvuk, o kterém NASA na svém webu píše jako o sonickém úderu (sonic thump).

Příčinou třesku je rázová vlna, kterou letoun vytváří, když překročí rychlost zvuku. Nově konstruované letadlo vytvoří pozvolnější tvar vlny, který zmírní tlak na ušní bubínky.

X-59 neoslní cestovní rychlostí. Dosáhne rychlosti Mach 1,4 (1488 kilometrů za hodinu), což je o více než půl Machu míň než Concorde. Bude však úspornější a tišší.

Konstruktéři předpokládají, že při prolomení hranice rychlosti zvuku uslyšíte hluk srovnatelný s bouchnutím dveřmi od auta, tedy okolo úrovně 75 decibelů. To znamená, že bychom ho na vzdálenost, ve které letoun poletí neměli vůbec slyšet.

Pro srovnání: Concorde překračoval rychlost zvuku se 105 decibely, což je srovnatelné s hlasitostí hudby na rockového koncertu.

Pokud se předpoklady konstruktérů vyplní, mohly by se každopádně změnit letecké předpisy, které povolují překročit rychlost zvuku nad pevninou až ve výškách nad devět kilometrů. To je jeden z důvodů proč letadla létají rychlostmi kolem 940 kilometrů za hodinu.

76 let po nadzvukové premiéře

Testy X-59 začnou po 76 let poté, co zvukovou bariéru prolomil první letoun. Podařilo se to 17. října 1947 letounu Bell X-1.

„První nadzvukový let byl obrovský úspěch. To, co nyní děláme, pokračování práce, která stála za jeho letem,“ cituje web NASA Catherine Bahmovou, leteckou inženýrku z Armstrongova výzkumného centra pro letectví, která se na konstrukci X-59 podílí.

Bell X-1, první letoun, který prolomil rychlost zvuku. | zdroj: Profimedia