Včely mají mozek velký jako špendlíková hlavička. Možná jim ale funguje podobně jako lidem. Anebo uvažují jako my?

Mozek a mozeček

Je několik způsobů, jak dětem vysvětlit, která čísla jsou sudá a která lichá. Můžete jim říct, že čísla končící na 1, 3, 5, 7 a 9 jsou lichá, zatímco čísla končící na 0, 2, 4, 6 nebo 8 jsou sudá. Anebo, když se nechtějí nic biflovat, poraďte jim, aby si číslo vydělily dvěma. Když jim vyjde celé číslo, znamená to, že je sudé, jinak je liché.

V životě může člověk tato číslo rozlišovat také párováním. Když vám zbude nějaký nespárovaný prvek, je zkrátka lichý.

Člověk to dokáže snadno. Až dosud ale schopnost nazývaná „klasifikace parity“ nebyla prokázána u žádného jiného tvora, ani u jiných primátů.

V nové studii, publikované v časopise Frontiers in Ecology and Evolution, však vědci dokazují, že se jí mohou naučit včely.

Dovednost rozlišit sudá a lichá čísla bývá pokládána za „evolučně náročnou“, je spojována s porozuměním číselným pojmům a abstraktním myšlením. U lidí je obojí podmíněno evolucí a civilizací.

Jak ale takové činnosti mohou být schopny včely? Vždyť jejich mozek je velký jako hlavička špendlíku a skládá se z 960 tisíc nervových buněk, zatímco lidský mozek jich má 86 miliard.

Cukr versus chinin

Vědci už dříve ke svému překvapení zjistili, že včely dokážou provádět jednoduché matematické úkony. Studie v žurnálu Science Advances odhaluje jejich schopnosti provádět jednoduché sčítání a odčítání, chápat nulu, přiřazovat symboly k určitému množství a dávat do souvislosti velikost a číselné pojmy.

Teď se vědci pokusili naučit včely rozlišovat sudou a lichou. A byli při tom úspěšní.

„Abychom včely naučili paritní úlohy, rozdělili jsme je do dvou skupin. Jednu jsme naučili spojovat si sudá čísla s cukrovou vodou a lichá čísla s tekutinou hořké chuti – chininem. Druhá skupina se zase učila spojovat lichá čísla s cukrovou vodou a sudá čísla s chininem,“ píší autoři studie na webu The Conversation.

Jednotlivé včely experti trénovali tak, že porovnávaly lichá a sudá čísla (na kartičkách s vytištěnými tvary 1 až 10). A to až do chvíle, dokud nevybraly s osmdesátiprocentní přesností správnou odpověď.

Je pozoruhodné, že skupiny se učily různým tempem. Včely vycvičené k přiřazování lichých čísel k cukrové vodě se učily rychleji, což je opačné než u lidí, kteří zpravidla rozeznávají rychleji sudá čísla.

Po učení testovali vědci včely na nových číslech, která jim do té doby nezobrazili. „Bylo úžasné, že čísla o 11 nebo 12 prvcích poznaly jako lichá nebo sudá s přesností kolem sedmdesáti procent,“ informují vědci a upozorňují: „Naše výsledky ukázaly, že miniaturní mozky včel dokážou pochopit pojmy sudá a lichá. Umí rozlišovat čísla podle parity.“

Na velikosti (mozku) nezáleží

Nakonec se vědci rozhodli zjistit, jaká složitost uvažování je nutná pro pochopení rozdílu mezi oběma kategoriemi čísel. Vyzkoušeli to na umělé neuronové síti, jednom z prvních algoritmů vyvinutých pro strojové učení. Tyto sítě jsou inspirovány biologickými neurony a umí řešit úlohy rozpoznávání a klasifikace.

Jak se včely učily vybírat karty se sudým a lichým počtem znaků. Pokud přistály na kartě se sudým počtem, měly za odměnu sladkou cukrovou vodu. Když dosedly na kartu s lichým počtem, dostaly hořký chinin. Ve čtyřiceti krocích se úloha postupně stávala složitější. | zdroj: kredit- Scarlett Howard

„Sestrojili jsme jednoduchou umělou neuronovou síť s pouhými pěti neurony k testu parity. Zadali signály mezi 0 a 40 impulsy, které síť měla vyhodnotit jako liché, nebo sudé. Navzdory své jednoduchosti síť správně klasifikovala čísla impulsů jako lichá, nebo sudá se stoprocentní přesností,“ píší vědci.

Tento experiment ukázal, že rozeznat lichá a sudá čísla nevyžaduje velký ani složitý mozek, jako je ten lidský. Přesto je tato schopnost vzácná.

Vědci přiznávají, že netuší, jak včely dokázaly řešit paritní úkol. Vysvětlení ale může být třeba takové:

- včely mají spárované prvky které jim signalizují nepárové prvky,

- dokážou dělit, ačkoli se to neprokázalo

- počítají každý prvek a poté kategorizují výsledek na sudý, nebo lichý

 

Nasnadě je otázka, k čemu je takový výzkum dobrý. Třeba proto, že učením jiných živočišných druhů rozlišovat mezi lichými a sudými čísly a provádět další abstraktní matematiku se můžeme dozvědět víc o tom, jak se matematika a abstraktní myšlení objevily u lidí.

Dodnes nevíme, zda poznávání matematiky je nevyhnutelným důsledkem inteligence, anebo zda je matematika nějak spojena s lidským mozkem.