Na Zemi bude brzy žít 8 miliard lidí. Zpráva OSN ve své projekci předpověděla, že tento milník naše civilizace překoná letos 15. listopadu. 

Toto datum je však obtížné stanovit se stoprocentní přesností. Deník Wall Street Journal upozorňuje, že vzhledem k rozptylu dat můžeme této mety dosáhnout už tři měsíce před zmíněným datem, tedy doslova každým okamžikem.

Opravdu bude lidí ubývat?

Žádná ze studií, které se zabývají růstem globální populace, nezpochybňuje, že počet lidí na planetě přesáhne osm miliard. Rozcházejí se však v předpovědi, jak bude populace růst v budoucnosti.

Vývoj populace v minulých desetiletích a její projekce do poloviny století vypracovaná OSN. | zdroj: UN_World Population Prospects

Projekce OSN naznačuje, že v roce 2030 vzroste počet obyvatel na 8,5 miliardy, v roce 2050 na 9,7 miliardy a v roce 2100 na 10,4 miliardy.

Nárůst má být patrný zejména v rozvojových zemích Afriky, ale i Asie. Podle OSN bude více než polovina předpokládaného nárůstu populace do roku 2050 soustředěna v těchto osmi státech: Demokratické republice Kongo, Egyptě, Etiopii, Indii, Nigérii, Pákistánu, Filipínách a Tanzanii.

Jiné projekce se v populačních datech liší. Studie publikovaná před dvěma lety v odborném časopisu The Lancet předpovídá, že desetimiliardové hranice lidstvo nedosáhne. Vědci v ní dospěli k závěru, že globální populace bude kulminovat v roce 2064, kdy bude na Zemi žít 9,7 miliardy lidí. Poté do roku 2100 klesne na 8,8 miliardy.

Pokud se to potvrdí, sníží se počet lidí na Zemi poprvé od poloviny čtrnáctého století, kdy populaci kosila epidemie černé smrti – dýmějového moru.

Obě predikce se nicméně shodují v tom, že obyvatel bude přibývat nejrychleji v subsaharské Africe a už příští rok Indie sesadí Čínu z pozice nejlidnatějšího státu planety.

Ženy rodí čím dál míň

Od 60. let 20. století, kdy celosvětový počet lidí poprvé dosáhl tří miliard, trvalo jen o něco více než deset let, než se populace rozrostla o miliardu. Už tři desetiletí však průměrná porodnost klesá. Ženy mají, většinou proto, že to chtějí, poloviční množství dětí, než jejich matky.

Zatímco před čtyřiceti lety měla průměrná (globální) žena 5 až 6 dětí. Nyní jich má 2,6. To se blíží porodnosti zajišťující přirozenou míru reprodukce, která – pokud vezmeme v potaz dívky, které se nedožijí dospělosti – má hodnotu 2,3.

V polovině světa je dnes porodnost pod úrovní přirozené míry reprodukce. Do této části světa patří Evropa včetně Česka, většina Karibiku a dálného Východu od Japonska po Vietnam a Thajsko, Austrálie, Kanada, Srí Lanka, Turecko, Alžírsko, Kazachstán, Tunisko a také Čína.

„Od 60. a 70. let minulého století předpovídali někteří vědci konec civilizace, globální hladomory a s tím související pohromy. Mýlili se ale v tom, že populace roste rychleji než zásoba potravin. Skutečnost je taková, že o padesát let později začínáme vidět problémy s udržitelností potravin a vody. Problémem je změna klimatu a spotřeba – ne nutně přelidnění,“ cituje web Education Diary Justina Stolera, profesora geografie a udržitelného rozvoje Floridské univerzity.

Větší hrozbou pro planetu tedy už není růst obyvatel, ale rostoucí spotřeba – situace, kdy malá část globální populace spotřebovává většinu světových zdrojů a vytváří většinu znečištění.