Krátkozrakost je na vzestupu. Oční vada, při které se paprsky světla usměrněné čočkou lidského oka sbíhají už před sítnicí, a na sítnici proto vzniká rozmazaný obraz, začíná mít povahu epidemie. Dokládá to nová analýza rozsáhlého souboru dat publikovaná v recenzovaném vědeckém časopisu PLOS One.

Analýza je založena na datech od 107 442 jedinců evidovaných v britské biobance (UK Biobank). Experti University College London (UCL) z nich vyčetli, že lidé narození koncem šedesátých let minulého století mají o 10 procent vyšší pravděpodobnost, že budou krátkozrací než lidé narození o tři desetiletí dřív.

Na vině je genetika i životní styl

„Krátkozrakost (myopie) je naléhavý problém veřejného zdraví, a to v globálním měřítku. Začínající epidemie krátkozrakosti je charakterizována jejím zvýšeným výskytem a posunem k mladšímu věku na počátku a k větší závažnosti v pozdějším věku,“ upozorňují vědci ve studii.

Nejstarší skupinu, kterou studie zahrnula, tvořili lidé narození v letech 1939 až 1944. U 12,6 procenta z nich se vyvinula krátkozrakost v dětství a u 7,4 procenta později v dospělosti. U nejmladší skupiny narozené v letech 1965 až 1970 se tato čísla zvýšila na 15,6 a 13,6 procenta.

Celkově se podíl lidí s krátkozrakostí v nejmladší skupině vůči nejstarší skupině zvýšil z 20 procent na 29,2 procenta.

Krátkozrakost se podle závěrů studie stává problémem pro vyšší podíl lidí v dřívějším věku. Vyšší podíl lidí, u kterých se krátkozrakost už rozvinula, má závažnější průběh myopie. Lékaři to označují za „znepokojivý trend“, kterým by se věda měla zabývat a pokusit se ho aspoň zastavit, lépe však zvrátit.

Jeho příčiny vidí výzkumníci nejen v genetických předpokladech, ale zejména ve změně životního stylu. Stále míň času trávíme venku na přírodním světle a delší dobu nám zaberou činnosti vyžadující zaostřování zraku na blízkou vzdálenost, často za umělého světla.

Zíráme do blízkých monitorů

Lidské oči nejsou nastaveny na současný životní styl. Pro dlouhodobé čtení a sledování blízkých monitorů je nutné udržet ostrý sítnicový obraz, což vede k růstu oční koule a vzniku nebo postupnému zhoršování krátkozrakosti.

Ilustrace krátkozrakého (myopického) oka. Oční bulva je protažená a rohovka příliš zakřivená. Paprsky procházející rohovkou a čočkou nestřetávají na sítnici ale před ní. Od tohoto místa se rozbíhají, a tak se na sítnici obraz nepromítá ostře a je rozmazaný. | zdroj: Profimedia

Podle analýzy dat pohání růst krátkozrakosti také zvyšující se podíl lidí, kteří pokračují ve studiu po dosažení dvaceti let. „V průběhu času nastal posun v podílu dětí, které se rozhodly zůstat ve vyšším a dalším vzdělávání. Souběžně s tím se změnily metody výuky, více se používají monitory, a to i ve volném času,“ upozorňují ve studii výzkumníci.

Studie publikovaná jiným týmem před pěti lety v odborném časopise Ophtalmology dospěla k závěru, že počet krátkozrakých lidí do roku 2050 dosáhne 4,7 miliardy, což bude blížit polovině lidstva.