Před více než dvěma stoletími, v roce 1800, obývala Zemi zhruba miliarda lidí. O pouhých sto let později se jejich počet zvýšil o 600 milionů. Dnes žije na planetě víc než 8 miliard lidí.

Takový překotný růst je neudržitelný, lidstvo proto stojí před „populační korekcí“. Tvrdí na to v nové studii, publikované v magazínu World, populační ekolog William Rees z Univerzity Britská Kolumbie.

„Korekce“ může podle Reesovy analýzy nastat ještě před koncem tohoto století.

Vědec ve své studii píše, že lidé spotřebovávají zdroje Země příliš rychle a jejich mentalita jim komplikuje vědomou snahu to napravit. Výsledkem může být určitý druh civilizačního kolapsu.

Po nás potopa

Současné projekce OSN kalkulují s tím, že v příštích 30 letech přibydou na Zemi téměř 2 miliardy lidí. V roce 2050 by tak na planetě mělo žít 9,7 miliardy lidí. V polovině 80. let má tento růst zpomalit a po dosažení 10,4 miliardy by se populace měla na konci století začít snižovat.

OSN předpokládá, že pokles populace nastane vlivem zvyšování životní úrovně, protože čím bohatší je společnost, tím méně se rodí dětí. Experti světové organizace se domnívají, že pokles bude mírný.

Rees ale předpovídá, že pokles bude prudký a nebude za ním stát blahobyt, ale naopak propad životní úrovně způsobený nedostatkem zdrojů.

Přirozený sklon ke krátkodobému myšlení, který nám v evoluční minulosti dobře sloužil, nás nutí brát si co nejvíce, tvrdí Rees. To povzbuzuje spotřebu, znečištění a klimatickou krizi.

„Homo sapiens se vyvinul tak, aby se exponenciálně rozmnožoval, geograficky rozšiřoval a spotřebovával všechny dostupné zdroje,“ píše vědec ve studii.

„Po většinu evoluční historie lidstva byly tyto expanzivní tendence potlačovány negativní zpětnou vazbou, například nemocemi či nedostatkem potravin. Vědecká revoluce a využívání fosilních paliv však mnoho forem negativní zpětné vazby omezily, což nám umožnilo plně využít náš potenciál exponenciálního růstu,“ tvrdí Rees ve studii.

Současná navrhovaná řešení, jakým je zejména je přechod na obnovitelné zdroje energie, podle něj neřeší problém růstu populace a nepřispívají k omezení spotřeby.

Rosteme, ale narazíme

Existuje ještě naděje, že další zdokonalování technologií dokáže držet krok s rostoucími nároky populace, připouští Rees. Pokud se to ale nestane, nastane „přirozená korekce populace“ způsobená nedostatkem zdrojů.

„V nejlepším případě by se celý přechod (na nižší spotřebu zdrojů) mohl zvládnout způsobem, který by zabránil zbytečnému utrpení milionů až miliard lidí. To se ale neděje a ani nemůže dít v civilizaci, která je slepá ke své vlastní situaci,“ píše Rees ve studii.

Ve své předpovědi není osamocený. Před půlstoletím publikovali vědci z Massachusettského technologického institutu analýzu Meze růstu. Také ta dospěla k závěru, že průmyslová civilizace založená převážně na ekonomickém růstu spěje ke zhroucení, protože omezený počet zdrojů nemůže stačit neomezené poptávce rostoucí populace.

Vědci při jejím hodnocení nedávno dospěli k závěru, že se temný scénář této publikace naplňuje, ačkoliv se ho podařilo technologickým pokrokem změkčit.

Studie Williama Reese vyznívá depresivněji. Podle ní si riziko kolapsu populace můžeme uvědomovat, ale nejsme schopni kolaps odvrátit.

Naše mentalita, která z nás udělala vládce planety, se obrací proti nám.