Série nových archeologických objevů v současném Peru naznačuje, že elita tamní pradávné huarijské kultury užívala alkoholický nápoj s halucinogenními účinky. Pomáhal jí k tomu, aby si udržela moc.

Předkové Inků přidávali do piva halucinogeny

Huarijská kultura vznikla v dnešním Peru kolem roku 500 našeho letopočtu. Neměla však dlouhé trvání. V šestém či sedmém století se spojila se sousední říší Tiahuanaco. Jejich svazek kolem roku 1000 skončil rozpadem říše – zřejmě v důsledku ničivého sucha, neúrody i násilných konfliktů mezi jednotlivými skupinami obyvatel.

Později z odkazu huarijské kultury, jejíž období je dosud málo probádané, čerpali Inkové. 

Nová studie, která vyšla v univerzitním časopise Cambridge University Press, čerpá z vykopávek na nalezišti Quilcapampa v Peru, kde huarijští osadníci žili v devátém století.

Tým archeologů Královského muzea v Ontariu pod vedením profesora Matthewa Biwera na místě odhalil stopy směsice halucinogenu zvaného vilca s nápojem podobným pivu a známém jako chicha (čiča).

Vilca samotná není výzkumníkům dávných amerických civilizací neznámá. Důkazy o jejím užívání se datují tisíce let do minulosti.

Nebylo ale jasné, jak ji užívali lidé v huarijské kultuře. Nynější objev nicméně naznačuje, že namísto žvýkání byla vilca přidávána do alkoholického nápoje z plodů stromů pepřovce, který se dá přirovnat k pivu. Samotný nápoj se patrně vyráběl tak, že se plody žvýkaly a vyplivovaly do nádoby, takže enzymy ze slin rozkládaly škrob a kvasinkám umožnily přeměňovat sacharidy na alkohol.

Drogu si dopřávali mocní

„Je to první nález drogy vilca v huarijském sídle. Díky němu jsme mohli nahlédnout do jejího užívání. Nové nálezy umožňují pochopit, jak vilca zapadala do huarijské kultury,“ řekl archeolog Biwer pro server Gizmodo,

Vykopávky odhalily velké množství plodů pepřovce (Schinus molle), ze kterých se vyráběla chicha, nedaleko semen stromu Anadenanthera colubrina, ze kterých se zase získávaly fazolky halucigenu vilca. Také tato souvislost naznačuje, že se vilca užívala s pivem.

Peruánský pepřovec (Schinus molle) obsypaný plody, ze kterých dávná kultura vyráběla nápoj podobný pivu. | zdroj: Profimedia

Drogu užívala patrně jen huarijská elita, protože stromy s jejími semeny byly vzácné a příprava halucinogenu mimořádně náročná.

Skutečnost, že další stopy této plodiny byly objeveny v hromadě odpadů, které nejspíš zbyly po oslavách tamní mocenské smetánky, naznačila, že halucinogenní pivo se pilo při nějaké hostině.

Hostiny sloužily, obdobně jako ve feudální Evropě, k posílení svazků mezi členy vládnoucí elity a spřátelenými komunitami. Pohoštění umožnilo ukázat sílu mocných, ale i odměnit loajální podřízené za jejich práci.

Ačkoli samotná vilca byla nejspíš dostupná jen pro elitu, totéž neplatilo pro nápoj chicha. Lidové slavnosti huarijské populace byly organizovány právě kolem výroby nápoje chicha – a pivo samotné tak nejspíš plnilo stmelující roli v tehdejší populaci.