Pro mnohé páry stejného pohlaví se může díky novému objevu rýsovat naděje, že si budou moci v budoucnu pořídit společné biologické dítě, upozorňuje magazín Nature.

Milníku v úpravě samčích buněk na vajíčka dosáhli výzkumníci na univerzitě v japonském městě Ósace. Oznámili ho na konferenci věnované úpravám lidského genomu v Londýně.

U myší to funguje

Výzkum v této oblasti trvá už desítky let. V roce 2004 japonští a jihokorejští biologové dokázali přivést na svět myš bez otce pomocí buněk dvou samic. Stejný úspěch s buňkami samců ale prozatím unikal.

Vývojový biolog Katsuhiko Hajaši v roce 2020 popsal genetické změny nutné k tomu, aby buňky v laboratorní misce dozrály ve vajíčka. A v roce 2021 se svým týmem rekonstruoval prostředí myších vaječníků tak, aby z nich vyrostla vajíčka, která produkují zdravé potomstvo.

Poznatky z výzkumu využil k přeprogramování odebraných buněk dospělého samce do takové podoby, která umožnila, aby je pomocí genetických signálů navedl do fáze nezralých samičích vajíček.

Poté vědci vajíčka oplodnili myšími spermiemi. Nakonec vzniklá embrya přenesli do dělohy myší samice.

„Míra přežití plodů byla nízká. Ze 630 přenesených embryí se jen sedm vyvinulo v mláďata. Narozená myší mláďata však normálně rostla a v dospělosti byla plodná,“ řekl Hajaši na konferenci.

Vědec však upozornil, že mezi myší a člověkem jsou podstatné rozdíly. Jeho tým teď bude muset pečlivě zkoumat mláďata z tohoto experimentu, aby zjistil, v čem se liší od mláďat odchovaných běžnými metodami.

Spoluautor studie Mitinori Sajtou zůraznil, že případné lidské buňky bude nutné pěstovat po delší dobu. To by mohlo vést hromadění genetických vad.

Vědci proto terapii použitou u myší chtějí upravit. Měla by být připravena až v okamžiku, kdy ze 630 přenesených embryí vzejde podstatně víc než sedm mláďat.

Pokud výzkumníci všechny překážky překonají, mohla by metoda jednoho dne poskytnout léčbu některých forem neplodnosti způsobených pohlavními chromozomy. Mezi ně patří Turnerův syndrom, při kterém ženám chybí část nebo jeden z chromozomů X.

Za deset let u lidí?

Metoda by také mohla umožnit mužským párům mít biologické potomky – pokud je porodí náhradní matka. Dokonce by bylo možné tímto způsobem získat potomka vzešlého z genomu jediného muže.

Skutečnost, že ženské páry nemohou obdobnou metodu přeměny samičích vajíček dodnes použít, naznačuje, že od použití zmíněného postupu jsme hodně vzdáleni.

Biolog Hajaši však upozorňuje, že postup, který použil jeho tým, bude možné u člověka zvládnout už v příštím desetiletí. „Čistě z technologického hlediska bude možné tuto technologii použít u lidí asi za deset let," odhadl biolog Hajaši.

Sám Hajaši by souhlasil s tím, aby technologie umožnila dvěma mužům mít dítě, pokud se prokáže její bezpečnost. Přiznává však, že si není jistý, zda ji společnost přijme.