Gigantická pohyblivá hráz uspěla ve zkoušce při první z přílivových záplav, které Benátky rok, co rok postihují od října do jara. Nepustila do nich velkou vodu.

Do města na laguně se o víkendu začala valit přívalová vlna, obávaná „acqua alta“  (vysoká voda). Hydrometeorologové varovali, že voda v Benátkách může vystoupat až do výše 130 centimetrů.

Jenže voda tentokrát město nezaplavila. Zastavil ji Mojžíš. Před biblickým vůdcem se kdysi rozestoupily vody Rudého moře, tentokrát se u Benátek zvedly po něm pojmenované hráze (jinak akronym z názvu Modulo sperimentale elettromeccanico, MOSE - Experimentální elektromechanický modul).

Pomohl starý Archimédes

Mojžíš je systém podmořských panelů, které se vynoří, když voda vystoupí nad kritickou výšku a začne ohrožovat romantické město plné vodních kanálů, mostů, paláců a pochopitelně – gondol.

Mojžíš v akci. Benátky 'v suchu'. | zdroj: Profimedia

Není to vlastně žádný inovativní projekt. Stavba je zajímavá jen svým rozsahem, tvoří ji 78 kovových vrat o celkové délce 1,5 kilometru v ústích třech průlivů spojujících lagunu a Jaderské moře.

Jinak projekt za šest miliard eur využívá více než dva tisíce let starý poznatek, ke kterému při koupání ve vaně dospěl Archimédes. Syrakuský učenec se už tehdy dovtípil, že je nadlehčován silou rovnající se tíze tekutiny, kterou vytlačí ponořenou částí těla. Formuloval ho do jednoho z klíčových fyzikálních zákonů, který teď Italové využili.

Kovová vrata spočívají na dně průlivů. Jejich dílce jsou duté a vyplněné vodou. Když se zvýší hladina nad kritickou mez, napumpuje se do jejich dutin vzduch, vrata se během půlhodiny zvednou a vytvoří hráz.

Někteří obyvatelé Benátek si o víkendu nazuli holínky, ale na chodnících a náměstích se tentokrát dalo chodit v obyčejných botách. Také vyvýšené mobilní chodníky zůstaly nevyužity. A tento týden voda už opadá. 

Holanďané se vyloďují na Šumavě

Benátky klesají o dva až čtyři milimetry ročně, tektonická deska, na které leží, se naklání směrem do moře. K tomu bude město v budoucnu ohrožovat i stoupající hladina moře z tajících ledovců. Je patrně jen otázkou času, kdy je voda pohltí.

Hladiny moří a oceánů však ohrozí, anebo už ohrožují další významná města – například Amsterdam, Rotterdam, New York, Miami, Dháku, Tokio… Budou lidé stavět další a další hráze, anebo se odstěhují do vnitrozemí?

Holanďané, jak jste mohli sami poznat, s tím začali. Už déle než dvacet let se vyloďují na Šumavě.