Americká vesmírná agentura NASA začíná testovat raketoplán Dream Chaser Tenacity. Pokud testy dopadnou úspěšně, začnou na stanici ISS v roce 2024, po dlouhých třinácti letech, opět létat lodě startující na raketě a přistávající jako kluzák.

Dosud poslední raketoplán, který u stanice zakotvil, byl 10. července 2011 Atlantis.

Autonomní kamion

Dream Chaser od korporace Sierra Space však na ISS nebude vozit posádku, ale náklad.

Tato vesmírná loď dorazila před koncem roku do testovacího zařízení NASA v americkém Ohiu, informuje časopis IFL Science. Testy by měly ověřit, zda vydrží extrémní podmínky vesmírných letů. Jejich součástí jsou zkoušky vibrační odolnosti, během nichž se simulují podmínky podobné těm, které nastávají při startu a během návratu do zemské atmosféry, informuje blog NASA.

Pokud Dream Chaser obstojí, poletí pouhých devět metrů dlouhý raketoplán na přelomu jara a léta příštího roku se zásobami a vědeckým vybavením na ISS – bez posádky pomocí autonomního řízení a navigace.

Původně byla hlavním cílem projektu Dream Chaser doprava astronautů na ISS. NASA ale dala přednost Dragonu od SpaceX.

Sierra Space projekt přepracovala a v roce 2015 představila Dream Chaser jako zásobovací automatickou loď určenou pro přepravu nákladu.

Samotný raketoplán prošel některými změnami designu. Jsou jimi například zaslepená okna kabiny nebo sklápěcí křídla, která umožňují umístit loď do kapotované kapsle na špici rakety. S nimi Dream Chaser postoupil až do závěrečných testů.

Přistane na běžné ranveji

Sierra Space svůj raketoplán označuje za „duchovního nástupce“ ikonických raketoplánů z programu Space Shuttle, byť má vůči nim jen čtvrtinové rozměry. Chce ho poskytnout nejen NASA. Upozorňuje, že pro svůj vysoce přizpůsobitelný design se může uplatnit v různých misích.

Představitelé společnosti jednají o možném využití Dream Chaseru pro pilotované lety s Evropskou i Japonskou vesmírnou agenturou. Zdůrazňují, že může sloužit jako vědecká laboratoř.

Obdobně jako vysloužilé raketoplány, také Dream Chaser bude vynesen raketou. Jakmile se dostane na oběžnou dráhu, použije svou plně autonomní navigaci k přistání na ISS, kam může dovézt až 5 500 kilogramů nákladu. Při návratu mu k přistání bude stačit ranvej pro komerční letadla.

Jeho výhodou má být mnohonásobně opakovatelné použití. Jeden raketoplán by měl být schopen letět nejméně patnáctkrát. Proto také má být levným způsobem dopravy na oběžnou dráhu.