Ledová pokrývka Severního ledového oceánu taje medvědům pod tlapami. Nová data ukazují, že ubývá mnohem rychleji, než se dosud předpokládalo.

Není cesty zpátky

Ve studii, publikované v magazínu Nature Communications, dospěli odborníci na základě analýzy nejnovějších dat k závěru, že Arktida bude v létě zcela bez ledu do 15 let. To je deset let dříve, než se dosud předpokládalo.

Led z oblasti kolem severního pólu podle autorů studie zmizí bez ohledu na to, jak výrazně bude lidstvo snižovat emise skleníkových plynů, které přispívají ke globálnímu oteplování.

Lední medvěd si prohlíží loď z tajících ker u Špicberků. | zdroj: Profimedia

Ani omezení globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia do konce století, což je závazek zakotvený v Pařížské klimatické dohodě, nezabrání tomu, aby obrovská plocha plovoucího ledu kolem severního pólu v září všechna neroztála. (V září, na konci arktického léta, dosahuje mořský led v oblasti minima.)

„Je příliš pozdě na to, abychom ještě zachránili arktický letní mořský led jako krajinu a životní prostředí,“ cituje žurnál Phys Dirka Notze z Institutu oceánografie Hamburské univerzity, jednoho z autorů studie.

„Bude to první významná část našeho klimatického systému, kterou ztratíme v důsledku našich emisí skleníkových plynů,“ zdůrazňuje tento klimatolog.

Úbytek ledové pokrývky má už nyní závažné dopady na počasí, lidi a ekosystémy, a to nejen v arktické oblasti, ale v globálním měřítku.

„Mizející ledová plocha urychluje beztak rychlé globální oteplování, protože pohání tání permafrostu („věčně“ zmrzlé půdy), ze kterého se uvolňují další skleníkové plyny, zejména metan. A kromě toho tání ledového příkrovu v Grónsku zvyšuje hladiny oceánů,“ řekl ke studii její hlavní autor Seung-Ki Min z Pohangské vědecké a technologické univerzity v Jižní Koreji.

Ledový oceán bez ledu?

Tání mořského ledu nemá na hladinu moří znatelný vliv, protože led se už nachází ve vodě – dá se proto přirovnat ke kostkám ledu ve sklenici. Grónský ledový příkrov o tloušťce několika kilometrů však leží mimo moře, a přitom obsahuje takové množství zmrzlé vody, které by po roztátí mohlo zvednout hladiny o šest metrů.

Do začarovaného kruhu oteplování přispívá tání i tím, že snižuje schopnost zemského povrchu odrážet sluneční paprsky zpět do vesmíru. Mořský led vrací až 90 procent sluneční energie, která na něj dopadá, zatímco vodní plocha stejné množství energie pohlcuje a oceány i moře ji rozptylují po planetě.

Studie připomíná, že oblasti severního i jižního pólu se ve srovnání s úrovní z konce devatenáctého století oteplily o tři stupně Celsia, což je téměř trojnásobek globálního průměru.

Mezivládní panel pro změnu klimatu ve své přelomové zprávě z roku 2021 ohromil předpovědí, podle které s „vysokou mírou jistoty“ bude Severní ledový oceán do poloviny století bez ledu. Tato situace ale měla nastat jen při těch nejčernějších scénářích vývoje emisí.

Nová studie, která vychází z dat pokrývajících období 1979 až 2019 a upravuje modely panelu, posouvá toto datum blíž.

Polárník by zaplakal

Seung-Ki Min se svými spolupracovníky také spočítal, že za zmenšování ledové čepičky kolem severního pólu může až z 90 procent lidská činnost. Přírodní faktory, jakými jsou sluneční a vulkanická aktivita, mají na její tání jen nepatrný vliv.

Experti označují Severní ledový oceán „bez ledu“, pokud je plocha pokrytá ledem menší než jeden milion kilometrů čtverečních, což je přibližně sedm procent celkové plochy oceánu. Za takové situace budou oceán brázdit jen osamělé kry.

Předpověď z nové studie dokresluje aktuální stav mořského ledu v Antarktidě. V únoru poklesl na 1,92 milionu kilometrů čtverečních. To je nejnižší zaznamenaná úroveň. Téměř o milion kilometrů čtverečních zůstává pod průměrnou hodnotu z let 1991 až 2020.