Rakovinu prsu v Česku ročně zjistí u 7 200 žen. Je to jeden z nejzávažnějších epidemiologických problémů v zemi.

Nejvíc nebezpečná je rakovina tehdy, když se rakovinné buňky začnou šířit po těle a vytvářejí nové nádory, metastázy. Nový výzkum zjistil, že u pacientek s rakovinou prsu to nastává zejména v noci.

„Nádory se probouzejí, když pacienti spí,“ píše molekulární onkolog z Federálního technologického institutu ve švýcarské Curychu Nicola Aceto, spoluautor studie rakoviny prsu publikované ve vědeckém časopise Nature.

Hodiny a rakovina

Zmíněná studie je první, která nám říká více o vlivu lidských „denních biologických hodin“, odborně cirkadiánního rytmu, na průběh nádorového onemocnění.

Souvislost mezi narušeným cirkadiánním rytmem a rakovinou je dlouho předmětem výzkumu. Už v roce 2007 byl narušený cirkadiánní rytmus označen za možný karcinogen – příčina rakovinného bujení buněk, které vede k výskytu rakovinných nádorů.

Lidé pracující v nočním provozu, například zdravotní personál či letušky, mají vyšší riziko rozvoje rakoviny prsu. Dosud však nebylo jasné, co způsobuje, že narušený cirkadiánní rytmus způsobuje rozvoj nádorového onemocnění.

Tušilo se, že souvislost může vycházet z toho, jak přesně lidské cirkadiánní hodiny fungují na biochemické bázi. Naše biologické hodiny nejsou řízeny „intuitivně“, ale chemicky. Různé geny mají vliv na vylučování různých molekul a bílkovin v různou denní hodinu. To se podepisuje na různém vlivu a průběhu řady procesů v těle – včetně metabolismu a spánku.

Pracovní hypotéza proto byla, že nádorové buňky se cirkadiánnímu rytmu zřejmě nepodřizují, a proto mají vyšší šanci v kolbišti našeho těla uspět. Nová studie ale naznačuje jinou souvislost s biologickými hodinami. Vyplývá z ní, že nádorové buňky jsou nejaktivnější v okamžiku, kdy je tělo v klidové fázi.

Už u myší se ukázalo, že metastatické rakovinné buňky označované jako cirkulující nádorové buňky se častěji vyskytují ve vzorcích krve odebraných z organismu v klidovém stavu - když hlodavec spí. Nyní vědci tento předpoklad potvrdili u vzorků 30 žen hospitalizovaných s rakovinou prsu, kterým odebrali krev jednou ve čtyři ráno, podruhé v deset dopoledne.

Odhalený rozdíl byl překvapivě velký – skoro 80 procent těchto putovních buněk se objevilo ve vzorcích odebraných v noci.

Poté výzkumníci testovali celý proces znovu u myší. Když do nich vnesli nádory karcinomu prsu, ukázalo se, že rozdíl aktivity metastatických buněk během klidové fáze organismu může být ještě vyšší. Někdy se jich v krvi objevilo až 88krát víc než při bdělé fázi. Nádorové buňky putující v noci byly také častěji úspěšnější ve vyváření sekundárních nádorů.

Zmínění hlodavci mají navíc své cirkadiánní hodiny oproti lidem obrácené. Jsou aktivní v noci, zatímco přes den spí. Vyšší míru cirkulujících nádorových buněk u nich ale vědci objevili právě v denním klidovém stavu.

Z toho vědci vyvodili závěr, že nádorové buňky ožívají, když tělo spí.

Co se může změnit?

Vedoucí studie Chi Van Dang, biolog z Ludwigova institutu pro výzkum rakoviny v New Yorku, označil v Nature tento poznatek za „zarážející“. Podle něj bude mít významný vliv na klinickou praxi.

Lékaři měří hladinu cirkulujících nádorových buněk v krvi ve dne. Výsledkem tak může být zavádějící diagnóza.

Zatím není jasné, proč jsou nádorové buňky aktivnější v noci. Roli v tom ale mohou hrát některé z hormonů signalizujících tělu, že je čas jít spát či naopak čas vstát. Tuto stopu naznačují navazující pokusy výzkumníků s testosteronem a inzulinem. Míra putujících nádorových buněk se v nich při podání těchto hormonů snížila.