Nalezena šokující stopa možného života na Venuši

14. 9. 2020 – 17:55 | Vesmír | Pavel Jégl | Diskuze:

Nalezena šokující stopa možného života na Venuši
Kresba povrchu Venuše se sovětskou sondou Věnera v popředí. Sondy Věnera přistávaly na Marsu v první polovině osmdesátých let minulého století. | zdroj: Profimedia.cz

Hledáme život na vzdálených exoplanetách, možná ho ale máme u nosu – na nejjasnější planetě naší noční oblohy. Na Venuši.

Vznáší se v oblacích Venuše život?

Tato otázka je aktuální poté, co astronomové v pondělí na webu Royal Astronomical Society oznámili objev molekul fosfanu – plynu, který je pokládán za marker (identifikační znak či biologický podpis) mikrobiálního života.

"Když jsme uviděli náznak fosfanu ve spektru Venuše, byl to pro nás šok," řekla k objevu vedoucí mezinárodního týmu astrofyziků Jane Greavesová. Tato profesorka Cardiffské Univerzity jako první postřehla nenápadnou spektrální čáru fosfanu zachycenou teleskopem JCM umístěném na Havaji. Objev potom ještě potvrdil citlivější teleskop ALMA v Chile.

Bez bažin a bez tučňáků

Fosfan (plyn složený z vodíku a fosforu, PH3) vzniká činností mikroorganismů žijících v prostředí bez kyslíku či chudém na kyslík, například v bažinách. Vylučují ho také mikroby žijící ve střevech některých zvířat, například tučňáků.

profimedia-0557926001 venus life Počítačová kresba zachycující molekuly fosfanu v ovzduší Venuše. | zdroj: Profimedia.cz

Plyn se dá rovněž průmyslově vyrobit. Copak ale jsou na Venuši továrny? A sotva se dá očekávat, že by v tak nehostinném a horkém prostředí žili tučňáci.

Vědci zjistili, že fosfan se v ovzduší Venuše, která je od Země vzdálena pouhých 41 milionů kilometrů, vyskytuje ve výšce 55 až 80 kilometrů nad povrchem planety v koncentraci dvacet molekul z miliardy. Ověřili přitom, že takové množství nemůže pocházet z nebiologických procesů na planetě.

Do úvahy vzali vliv slunečního záření, minerálů vyzdvižených z povrchu, sopečné činnosti nebo blesků. Nic z toho ale nedokáže produkovat fosfan v požadovaném množství.

Jak si tedy tento plyn v atmosféře Venuše vysvětlit? Nabízí se samosebou možnost, že je biologického původu. Copak ovšem může na tak pekelné planetě, jediné v naší soustavě pojmenované po ženě, existovat nějaký život?

Na základě našeho chápání života na Zemi by Venuše měla být mezi posledními místy ve sluneční soustavě, kde bychom hledali život. Na její povrch neprší voda, ale kyselina sírová a teplota na něm přesahuje 400 stupňů Celsia.

Pravda, ve výšce, kde byl fosfan pozorován, je snesitelných třicet stupňů. Je to však extrémně kyselé prostředí. Oblaka tvoří z osmdesáti až devadesáti procent procent kyselina sírová. Jaký mikroorganismus by v takovém prostředí mohl přežít? Na Zemi ty nejodolnější snesou pětiprocentní kyselinu.

Kdepak, jistotu nemáme

Biochemik William Bains z Massachusettského technologického institutu, který se podílel na analýze pozorovaných dat, stanici BBC řekl: "K tomu, aby mikroby v ovzduší Venuše přežily, by musely použít nějakou neznámou, radikálně odlišnou biochemii, anebo si vyvinout nějaké brnění. Muselo by být odolnější než teflon a muselo by být utěsněné. Jak by ale v takovém prostředí mohly jíst?"

Členové týmu uznávají, že potvrzení přítomnosti života vyžaduje mnoho další práce. Život nemusí být jediným vysvětlením existence fosfanu na Venuši. Může být výsledkem procesu, který zatím vědci z pevných planet neznají.

zdroj: YouTube

Svůj objev mezinárodní tým astronomů popisuje na webu Royal Astronomical Society.

Nejnovější články