Neandrtálci nemohou za to, jak vypadáte

Neandrtálci nemohou za to, jak vypadáte Neandrtálec modelovaný podle nálezu lebky (vlevo) a hollywoodský herec Ron Perlman (vpravo), který jako kdyby vyvracel závěry genetického výzkumu | zdroj: Profimedia.cz

Zjistil to genetici ve srovnávací studii DNA.

Neandrtálci nikdy doslova nevymřeli. Jistě, jako svébytný lidský druh je dnes nepotkáte. Ale naše vlastní DNA obsahuje určitý fragment neandrtálského genomu.

Většinou je jeho podíl odhadován na jedno až dvě procenta, někteří vědci mají za to, že je až desetinásobný. Jinými slovy, neandrtálci svým způsobem přežili dodnes – uvnitř nás samotných.

Mravenčí práce genetiků

Ještě před desítkami let by nad podobným zjištěním mnoho lidí odhrnulo nos. Nejsou přece "příbuznými primitivních neandrtálců". Dnes se ale karta obrátila, pověst neandrtálců se zlepšila a kolují mýty o tom, že třeba barva vlasů zrzek a zrzků je projevem neandrtálských genů

Zní to pro mnohé půvabně, a to víc nepotěší, že neandrtálské geny na náš vzhled zřejmě nemají žádný vliv.

Dospěla k tomu nová studie výzkumníků z Aarhuské univerzity v Dánsku se spolupráci s islandskými experty.

Pod vedením genetika Laurise Skova se výzkumníci zaměřili na zásadní z 28 tisíc genů, které jsme podědili po neandrtálských předcích. Byla to mravenčí práce, při níž vědci sestavovali mapy genů. Výzkumníci srovnávali předpokládané neandrtálské geny v moderní populaci Islandu vůči moderní populaci Sahary.

U saharské populace lze předpokládat mizivý či žádný podíl neandrtálských genů. Aby to nebylo tak snadné, neandrtálci nebyli jediní hominidé, s nimiž se naši předci spustili. Několik procent připadlo i Denisovanům, čili množině příbuzných neandrtálců ze Sibiře. Kolem dvanácti procent cizích genů nemá dodnes jasného původce.

profimedia-0373483104 Model neandrtálské ženy oblečené do soudobých šatů v pařížském Muzeu člověka | zdroj: Profimedia.cz

Dánský tým každopádně ke zkoumaným genům přiřadil víc jak 270 fyziognomických vlastností, které můžou mít vliv i na náš vzhled – od barvy vlasů přes vyšší objem kostí až po geny, které ovlivňují věk nástupu menopauzy. Následně tyto geny srovnal s modernějšími geny, které vlastnili lidé na Sahaře bez významného neandrtálského dědictví v genomu.

Lidské geny převážily 

Ukázalo se, že drtivá většina neandrtálských genů nejspíš vliv na náš vzhled nemá – jejich roli totiž snáze a efektivněji zastoupí geny, kterými jsou lidé obdaření i bez neandrtálského vlivu. V celém širém genomu se objevilo jenom pět výjimek, které by mohly mít významnější vliv na chod organismu moderního člověka, který má dané geny.

Tři z těchto genů ale souvisejí se srážlivostí krve, a jeden zřejmě u mužů snižuje riziko rakoviny prostaty. Nakonec tak zbyla jenom jedna genová sekvence, která může mít vliv i na vzhled – může ale pouze ovlivňovat výšku svého nositele, ne však třeba výrazný nadočnicový oblouk, typický právě pro neandrtálce.

"Zdá se, se, že padesát tisíc let, které dělí nás od zkoumané éry, nám naše přizpůsobitelnost a diverzita umožnila rozšířit se do každého koutu planety, čehož neandrtálci nebyli schopni," řekl k výsledkům neurolog Kari Stefansson z islandské společnosti deCODE, která se na výzkumu podílela.

Patří se připomenout, že vlastnictví nějakých genů ještě nezaručuje, že se tyto geny projeví. To je až dílem genové exprese, která dílem podléhá vlivům prostředí, ale i náhody. Ani neandrtálské geny nezaručují, že jejich majitel bude vysoký, s dobrou krevní srážlivostí a fortelnou prostatou.

Výzkum byl publikován v žurnálu Nature