Saturn bývá pokládán za nejhezčí planetu sluneční soustavy. Jeho krása spočívá zejména v kouzelných prstencích tvořených převážně z ledu, které kolem něj vytvářejí jemnou svatozář třpytící se ve tmě. Zblízka se lesknou v jemně růžové, šedé a hnědé barvě.

O tuto chloubu však Saturn přichází, upozorňuje magazín The Atlantic.

Půvab, který mizí v nitru planety

Prstence každým rokem ztrácí materiál. Přilétající mikrometeority a sluneční záření narušují částice prstenců, elektrizují je. Nabité částice klesají po spirálových magnetických siločarách Saturnu. Když se dostanou příliš blízko k planetě, její gravitace je vtáhne dovnitř.

Úbytek prstenců dokládají data ze sondy Cassini. Americká sonda, navedená na oběžnou dráhu planety sledovala do roku 2017 prachový déšť směrem od prstenců do nitra Saturnu – plynného obra, který nemá pevný povrch, ale pouze hustou atmosféru přecházející do pláště. V závislosti na tempu tohoto jevu výzkumníci odhadli věk prstenců.

Jsou překvapivé mladé.  Zatímco většina těles ve sluneční soustavě je posledních zhruba 3,8 miliardy let téměř neměnná, Saturn ke svým prstencům přišel zřejmě teprve před 10 až 100 miliony let. V pomalém geologickém tempu kosmických jevů je tato doba mrknutím oka.

Z dat sondy Cassini přitom vyplývá, že za dalších 300 milionů let prstence zmizí.

„Několik set milionů let je velmi dlouhá doba. A přesto cítím zvláštní záchvěv smutku při pomyšlení, že Saturn ztratí své prstence. Nebude to mít žádný dopad na náš každodenní život a stejně mě to jakýmsi kosmickým způsobem bere za srdce,“ cituje The Atlantic planetárního vědce Jamese O’Donoghuea z japonské vesmírné agentury JAXA.

Vesmír navrhuje nové šperky

Odhady stáří prstenců vrhly nové světlo na jejich možný vznik. Dnes se jeví jako pravděpodobné, že vznikly poté, co jeden z měsíců Saturnu klesl blízko k planetě, překročil Rocheovu mez a slapové síly planety ho rozervaly na kusy. Velká část hmoty měsíce pak dopadla do nitra Saturnu, menší část zůstala na oběžné dráze a vytvořila prstence.

Kresba zobrazující ledové částice Saturnových prstenců. | zdroj: Profimedia

Rocheova mez je místo, kde se setkává gravitace dvou těles a nastává rozpad tělesa menšího. Není vlastní jen Saturnu. Může nám tak být útěchou, že zatímco Saturn postupně své prstence ztratí, jiná tělesa je mohou získat. Kandidátem prstence je například Mars. Jeden z jeho měsíců – malý Fobos – obíhá blízko Rocheově mezi a v budoucnu se může zřítit.

„Vesmír je návrhář šperků. Kromě Saturnu mají prstence Jupiter, Uran a Neptun. Jsou slabé, tenké. Patrně byly kdysi mohutnější, jenže zeslábly. Kosmické síly už ale pracují na dalším přírůstku. Někdy za 20 až 80 milionů let se Fobos, malý měsíc Marsu, patrně rozpadne. Jeho střípky potom budou kroužit kolem rudé planety. Představte si Mars s prstencem!“ řekl žurnálu The Atlantic James O’Donoghue.