Náš pozemský svět se otepluje čím dál rychleji. Z analýzy dat Lipské univerzity vyplývá, že červenec 2023 se v globálním měřítku stane nejteplejším měsícem v historii měření. Ze vzorků ledu a z letokruhů stromů vědci dokonce usuzují, že bude nejteplejším měsícem za posledních 120 000 let (tady). Už na jeho počátku zaznamenali nejvyšší globální teploty v dějinách naší civilizace (zde).

Nejdůležitější však nejsou rekordní záznamy, které budou brzy překonány. Klíčový je vývoj teplot, který naznačuje, co máme očekávat v příštích desetiletích a staletích. A o něm jednotlivá čísla mnoho nevypovídají.

Globální teploty stočené do cívky

Lépe vývojovou tendenci klimatu zachycují grafy a animace.  Z animací je nejnázornější cívka globálních teplot. Vymyslel ji klimatolog Ed Hawkins, který působí na univerzitě v anglickém Readingu. Sestavuje ji společně s datovým analytikem Markem SubbaRao z americké vesmírné agentury NASA. 

Cívka poskytuje krásně jednoduchý i děsivě ostrý pohled na klimatickou změnu, pro kterou je typický zrychlující se růst globálních teplot.

Animace vychází z dat NASA. S každým měsícem každého roku je v kruhovém kalendáři zaznamenána rotující řada dat o globální teplotě na povrchu Země. S ubíhajícím časem je patrné, že vzdálenost od osy rotace, která ukazuje teplotu, roste až na výjimky rok co rok o stále větší úseky.

Z videa je zjevné, že kolem roku 1980 se spirála začíná výrazně rozšiřovat a v posledních desítkách let dokonce vytváří tvar připomínající nálevku tornáda.

Ed Hawkins se specializuje na zobrazování klimatických dat srozumitelným a zapamatovatelným způsobem. První klimatickou spirálu, která se stala součástí zahajovacího ceremoniálu v Riu, sestavil v roce 2016. Od té doby ji ve spolupráci s experty z NASA každoročně aktualizuje.

Opravdu začátek varu? 

Zatím nejnovější verze cívky globálních teplot na webu Goddardova institutu vesmírných studií (Goddard Institute of Space Studies, GISS), který spadá pod NASA, přesvědčivě ukazuje, že teploty akcelerují. Od roku 2016 několikrát překročí žlutou hranici, která představuje oteplení aspoň o jeden stupeň Celsia.

Animace končí působivým převrácením spirály o 90 stupňů. Otočený vír dat jako kdyby se chystal pohltit budoucnost lidstva.

Globální teploty vzduchu mezi 1. a 23. červencem od 40. let minulého století. | zdroj: kredit-Copernicus Climate Change Service

Zvyšující se rychlost růstu teplot ilustrují také grafy zpracované evropskou službou Copernicus. První (nahoře) zobrazuje globální teploty pro jednotlivé dny od roku 1940. Z křivky je patrný setrvalý růst teplot. V některých dnech aktuální teplota překračuje o víc než 1,5 stupně Celsia průměrnou hodnotu z let 1850 až 1900.

Z druhého, tradičního sloupcového grafu je zřejmý parabolický tvar křivky růstu teplot, který upozorňuje na jejich dynamiku.

Celosvětová průměrná teplota vzduchu mezi 1. a 23. červencem. | zdroj: kredit-Copernicus Climate Change Service

Generální tajemník OSN António Guterres na rekordní teplotní data reagoval epickým výrokem: „Éra globálního oteplování skončila, teď nastává éra globálního varu. Změna klimatu je tady. Je děsivá. A tohle je teprve začátek.“

Začátek varu? Při varu za stálého atmosférického tlaku přece teplota nestoupá. To, co ukazují data, a ještě lépe animace a grafy, je však důkazem zrychlujícího se tempa růstu teplot. Akcelerace klimatické změny je skutečně alarmující.