Nynější očkovací látky by měly zabránit vážnému průběhu covidu i v případě nákazy variantou omikron. Tento předpoklad vyslovili na webu britské stanice BBC špičkoví experti z oborů imunologie a mikrobiologie.

Nic nového pod mikroskopem?

Profesor Andrew Pollard, ředitel vědecké skupiny Oxfordské univerzity, který koordinoval vývojové práce na vakcíně AstraZeneca, očekává, že současné vakcíny si s covidem vyvolaným variantou omikron poradí.

„Většina mutací nové varianty omikron je podobná mutacím, které byly zjištěny už na dřívějších variantách koronaviru,“ cituje Pollarda stanice BBC.

„Ze spekulativního hlediska proto mám určitý optimismus, že by vakcíny měly fungovat také proti této variantě viru, měly by jí bránit v tom, aby vyvolala vážné onemocnění,“ pravil britský mikrobiolog. Vědec nicméně upozornil, že na potvrzení účinků vakcín proti omikronu je nutné nejméně dva týdny počkat.

S tím souhlasí také Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky, který se zabývá analýzou vzorků virových variant. Pro web české Akademie věd řekl: „Existující protilátky nemusí pro změnu tvaru nové varianty virus rozpoznat a virus pak uniká imunitnímu aparátu. Naštěstí míst na jeho povrchu, vůči kterým se protilátky tvoří, je víc. U dosavadních mutací přestalo fungovat třeba jedno místo, ostatní ale reagují pořád dobře.“

Dostat se před virus

Současným vakcínám věří také renomovaný biolog z Oxfordu, profesor James Naismith. Připouští, že účinnost, tedy schopnost bránit nákaze, omikron sníží, ale proti těžké formě covidu budou očkovací látky fungovat. „Je to (omikron) špatná zpráva, ale neznamená soudný den,“ řekl Naismith.

Obdobně profesor imunologie Calum Semple z Liverpoolské univerzity vyjádřil přesvědčení, že varianta omikron není „katastrofou“. Pravil, že mnozí lidé situaci kolem jihoafrické verze „ohromně zveličují“.

Semple, člen poradního týmu britské vlády pro nouzové situace (SAGE), řekl: „Imunita z očkování by vás měla ochránit před vážným průběhem onemocnění hospitalizace či umístění na jednotku intenzivní péče. A to bude nejspíš platit také u omikronu.“

Přesto profesor podporuje preventivní cestovní omezení, která v reakci na šíření nové varianty zavádí evropské státy. „Pokud dokážete zpomalit příchod viru do vaší země, poskytne vám to více času na to, abyste se dostali před vir a porozuměli mu,“ vysvětlil Semple.

A co když se to nepovede?

Biochemik Omar Šerý, který působí na Masarykově univerzitě v Brně, však zdůrazňuje, že mutace dodají nové variantě vysokou nakažlivost, a proto s ní budou problémy.

Není zatím jasné, zda varianta omikron způsobuje onemocnění, které je závažnější, nebo mírnější než jiné varianty. Vyšší počet nakažených, který se dá předpokládat, však může znamenat vyšší příval pacientů do nemocnic.

Nová varianta viru B.1.1.529 z Jižní Afriky bude skutečným problémem. Provedli jsme analýzu doposud popsaných mutací této varianty a je zde celkem 37 změn proti wuhanské sekvenci. 3D model ukazuje mnoho mutací v místě vazby na ACE2 receptor, což může ovlivnit infekčnost viru. pic.twitter.com/T6TZNz4htb

— O Šerý (@omarsery1) November 26, 2021

Další český biochemik Zdeněk Hel, který působí na Alabamské univerzitě v USA, připouští, že se optimismus britských vědců nemusí naplnit. Pro případ, že omikron dokáže imunitě získané očkováním nebo prodělanou nemocí unikat, upozorňuje, že výrobci vakcín jsou schopni do několika měsíců dodat nové varianty očkovacích látek. 

2) Nova antivirotika, jako Paxlovid od firmy Pfizer ci Molnupiravir od firmy Merck budou s nejvetsi pravdepodobnosti ucinne i proti variante Omikron. (Mohou ale v pacientech vyselektovat rezistentni varianty.)

— Zdenek Hel (@HelZdenek) November 27, 2021

Hlavní výrobci vakcín, farmaceutické korporace Pfizer, Moderna a AstraZeneca, se na „únikovou variantu koronaviru“ připravují. Testují upravené vakcíny na známých variantách SARS-CoV-2, píše odborný magazín Nature. Tímto způsobem vlastně zkouší očkovací látky proti neexistující variantě koronaviru. Kromě toho firmy ladí své výrobní procedury a koordinaci s regulátory

A na cestě, jak připomíná Hel, jsou také antivirotika „ušitá na míru“ koronaviru. Měla by dorazit počátkem příštího roku a podle Hela zabírat i na omikron.