Newyorský ostrov Manhattan se potápí. Pod hladinu ho stahuje nejen stoupající oceán, ale také jeho mrakodrapy. K takovému mrazivému závěru dospěla nová studie publikovaná v magazínu Earth’s Future.

Studie připomíná, že hladina oceánů stoupá v důsledku globálního oteplování. Od roku 1950 se podél břehů Manhattanu zvýšila o 22 centimetrů.

New York City is sinking under the weight of skyscrapers, according to a study pic.twitter.com/eXE4kGsxvQ

— CNN (@CNN) May 20, 2023

Klesání New Yorku pod hladinu zrychluje tíha nebetyčných a mohutných budov. Podle vědců k tomu přispívá jedním až dvěma milimetry ročně. „Několik milimetrů se nemusí zdát jako mnoho, ale určité části města klesají mnohem rychleji,“ upozorňují vědci. Za příklad dávají jih Manhattanu.

Drtivý tlak mrakodrapů

Vědci pro výpočet použili půdorysy domů a hmotnost materiálů, z nichž jsou vystavěné. Kalkulovali také využití budov a počty lidí, které pojmou. Pomocí satelitních dat o výšce zemského povrchu tým zmapoval odhady poklesu půdy ve městě.

Vědci tak zjistili, že budovy, mezi které patří ikonické mrakodrapy Empire State Building a Chrysler Building nebo nová dominanta jihu Manhattanu One World Trade Center, dohromady váží 7,64 bilionu kilogramů.

Tato gigantická hmotnost tlačí na směs různorodých materiálů, které se nacházejí v newyorském podloží. Zatímco některé mrakodrapy stojí na pevném podloží, jako jsou břidlice, část z nich je umístěna na směsi písků a jílů, která pod tlakem trvale sesedá.

Velká část dolního Manhattanu přitom leží jen jeden až dva metry nad současnou hladinou oceánu. Hurikány v letech 2012 (Sandy) a 2021 (Ida) ukázaly, jak rychle může být Manhattan zaplaven vodou.

„Cílem naší studie bylo zvýšit povědomí o tom, že každá další výšková budova postavená na pobřeží, u řeky nebo jezera může přispět k budoucímu riziku povodní,“ cituje stanice CNN ze studie vědeckého týmu vedeného geologem Tomem Parsonsem z Americké geologické služby (United States Geological Survey).

„Sesedání půdy pro nízko položené město, ve kterém žije více než 8 milionů lidí, je problém, a proto by tato zjištění měla podpořit další snahy o vypracování strategií zmírnění dopadů rostoucího rizika záplav a stoupající hladiny moří,“ upozorňují autoři studie.

Pod vodou budou dřív

New York přitom není se svým poklesem půdy osamocen. Některé metropole jsou na tom ještě hůř.

Čtvrtina hlavního města Indonésie, Jakarty, by mohla být do roku 2050 pod vodou. Části města se v důsledku čerpání podzemní vody propadají o téměř 11 centimetrů ročně. Více než 30 milionů obyvatel Jakarty nyní počítá s tím, že se přestěhuje do jiného města.

Výzkum 99 pobřežních měst po celém světě v roce 2022 dospěl k závěru, že poklesy půdy mohou představovat dokonce srovnatelný nebo větší problém než zvyšování hladiny oceánů. V některých městech klesá půda rychleji než stoupá hladina moře, což znamená, že obyvatelé budou čelit povodním dříve, než předpokládaly klimatické modely.