Růst hladin oceánů a moří je neodvratitelný. Současná koncentrace oxidu uhličitého (CO₂) - skleníkového plynu, který je pokládán za hlavního viníka klimatických změn - je o polovinu vyšší než v roce 1800 a průměrná teplota na povrchu Země od té doby vzrostla o 1,1 stupně Celsia. Zmíněné hodnoty stačí k tomu, aby se hladiny zvedly o dva metry.

Tento závěr vyplývá ze studie zveřejněné v časopisu Environmental Research Letters.

„Otázkou není zda, ale kdy tento vzestup nastane,“ řekl agentuře AFP Ben Strauss, ředitel organizace Climate Central.

Je přitom zřejmé, že hladiny vystoupí ještě víc. Zejména proto, že lidé spalováním fosilních látek přidávají do ovzduší další oxid uhličitý, píše se ve studii, kterou Strauss vedl.

Příliv je čím dál blíž

Vlády se v Pařížské dohodě zavázaly omezit emise na úroveň, při které by průměrná globální teplota podle klimatického modelu neměla vzrůst o víc než dva stupně. Usilovat přitom mají o 1,5 stupně. Pokud by své závazky vlády splnily, hladiny by stouply o tři metry.

Už nyní přitom žije pod hranicí přílivu více než 110 milionů lidí. Obyvatelnou půdu jim vytváří systém mořských a protipovodňových hrází i vlnolamů.

„V současnosti obývá pět procent světové populace (to je téměř 400 milionů lidí) území, pod úrovní, kterou světová moře dosáhnou při přílivu pod vlivem oxidu uhličitého už nyní nahromaděného v atmosféře,“ upozornil Ben Strauss.

Benátky z vesmírné stanice ISS. Ikonické město leží na ostrově v laguně. Je nejspíš jen otázkou času, kdy ho stoupající hladina moře zaplaví. | zdroj: Profimedia

Straussem vedená studie narýsovala dva krajní scénáře:

- Pokud vlády splní ambiciózní cíl a růst teplot udrží na hranici 1,5 stupně (což je podle většiny expertů nereálné), budou pod úrovní mořské hladiny oblasti, kde dnes žije půl miliardy lidí.

- Když zůstanou průmyslové emise na současné úrovni, ocitne se v této situaci miliarda obyvatel.

(Oba scénáře přitom vycházejí se současného stavu populace, neberou v potaz její růst.)

Vyšší hladina oceánů a moří tíživě dolehne zejména na asijské země –⁠ Čínu, Indii, Indonésii a Vietnam, které v posledních letech staví nejvíc uhelných elektráren.  Další zemí kriticky ohroženou zemí je Bangladéš, kde žije na 164 milionů lidí.

Ve světě, kde teplota stoupne o pouhá dva stupně Celsia, se polovina tohoto státu ocitne pod dlouhodobou hranici přílivu.

Ze Země tulipánů bude vodní svět

V Evropě je nejvíc ohroženo Nizozemsko. Už dnes čtvrtina jeho území leží pod hladinou moře. Velké problémy bude mít například i Německo, zejména s oblastí kolem ústí Labe, kde stojí dvoumilionový Hamburk.

Pravda, nárůst hladiny bude pozvolný. Bude tedy čas přesídlit, anebo postavit hráze – ty však s ohledem na další růst hladiny budou jen dočasným řešením. A také drahým, většina států na něj nedosáhne.

Stovky milionů lidí tak v příštích desítkách let čeká exodus dál od pobřeží a stoupajících moří.