Objeven dosud neznámý druh pračlověka
27. 6. 2021 – 16:25 | Člověk | Pavel Jégl | Diskuze:
Je to unikátní příběh o tom, jak výroba cementu pomohla vědě a poznání historie rodu Homo.
Archeologové nedávno v Izraeli odkryli v lomu cementárny část lebky a čelist archaického člověka. A první studium nálezu ukazuje na to, že objevili významný kamínek do neúplné mozaiky historie lidského rodu.
Rozbor pozůstatků provedený paleoantropology Hebrejské a Telavivské univerzity naznačuje, že patří dosud neznámému druhu rodu Homo, jenž byl naším příbuzným a vyhynul. Žil někdy v období před 140 tisíci až 120 tisíci let na křižovatce mezi Eurasií a Afrikou, v oblasti dnešního města Ramla.
Jeho pozůstatky tam vykopali z hloubky osmi metrů. Ve stejné vrstvě sedimentu byly nalezeny zvířecí kosti a pazourkové nástroje
„Tento pračlověk měl některé znaky shodné s neandrtálci, jiné s archaickými Homo,“ píšou vědci ve studii zveřejněné v magazínu Science. S neandrtálci sdílel zejména čelisti a zuby. Tvarem lebky se zase blížil archaickým zástupcům našeho druhu Homo sapiens. Zároveň se ale od moderních lidí lišil.
Byla kolébkou neandrtálců Levanta?
Pozůstatky se shodují s jinými fosilními nálezy v Izraeli, které dosud antropologové nedokázali zařadit a které pocházejí z doby zhruba před 400 tisíci lety.
Vědci ve zmíněné studii vyslovili hypotézu, že pozůstatky od města Ramla patří předkovi pokročilejších druhů rodu Homo, včetně neandrtálců. Může být chybějícím článkem ve vývoji neandrtálců.
Tento nově popsaný druh žil před 400 tisíci až 120 tisíci lety ve východní části Středomoří a – jak naznačují jeho rysy – patrně se setkával se zástupci Homo sapiens i neandrtálců.
O neandrtálcích se předpokládalo, že pocházejí z Evropy. Nový objev to však zčásti zpochybňuje. Dá se z něj usuzovat na to, že aspoň část evropských neandrtálců mohla do Evropy dorazit z Levanty, tedy oblasti zahrnující Izrael, Palestinskou autonomii, Libanon, Jordánsko a Sýrii.
„Objev nového druhu Homo má velkou vědeckou důležitost. Umožňuje nám zařadit dříve nalezené fosilie, přidává další kousek do skládačky lidské evoluce a přispívá k lepšímu porozumění migraci lidí v pravěku,“ řekl agentuře Reuters profesor antropologie Israel Hershkovitz z Telavivské univerzity.
Cementárna pomohla vědě
Izraelští vědci předpokládají, že nově odkryté pozůstatky patří jednomu z posledních zástupců prastarého lidského druhu. Nazvali ho podle místa nálezu – lomu na vápenec na pozemku cementárny Nešer u města Ramla, jihovýchodně od Tel Avivu.
Zapamatujte si tedy jméno Homo Nešer Ramla.