Objeveny bakterie, které požírají kov
23. 7. 2020 – 19:10 | Příroda | Pavel Jégl | Diskuze:
Jejich existenci předpověděli vědci už před staletím. Až nedávno však bakterie, které se živí kovem, kuriózním způsobem objevil biolog. Narazil na ně díky tomu, že neuklízel v laboratoři a neumýval technické sklo.
Když se mikrobiolog Jared Leadbeater po čtyřech týdnech vrátil z pracovní cesty do své kanceláře v kalifornské Pasadeně, narazil na podivnou věc. Skleněné nádoby se zbytky uhličitanu manganu, které nechal před odjezdem po jednom ze svých pokusů ve dřezu, výrazně ztmavly.
Výzkumný pracovník v Kalifornském technologickém institutu (Caltech) se dovtípil, že temná látka je patrně oxid manganu, který se vytváří, když manganové ionty ztratí elektrony. A to se děje při oxidaci.
Zloděj elektronů
"Jenže něco muselo reakci podnítit. Musel tu být nějaký 'zloděj elektronů', pomyslel jsem si. A začal jsem přemýšlet, zda by za to mohly být odpovědné mikroby," píše vědec v magazínu Caltech.
Existenci mikrobů, kteří používají kov jako zdroj kalorií, předpokládali vědci už před staletím. Dosud je však nikdo neobjevil.
Leadbeater se svými spolupracovníky nejprve prozkoumal technické sklo pod elektronovým mikroskopem. Při tom se potvrdilo, že tmavý povlak je vskutku zoxidovaný mangan.
Záhady vysvětleny?
Potom vědci kultivovali to, co bylo na sklenicích. Analýza RNA (nositelky genetické informace) odhalila 'kovožrouta' – byla jím bakterie nitrospira, která se na sklenice dostala z vodovodu.
Obdobný typ bakterií se podle biologa patrně nachází v moři, kde se živí kovy z potopených vraků lodí, ze kterých získává kalorie. Jared Leadbeater také upozorňuje, že objev může vysvětlit, proč se vodní systémy zanášejí oxidy manganu a proč se na dně moří a oceánů vykytují manganové koule velké jako grapefruit.
Nakonec se patří upozornit na starou poučku, podle níž "pořádek je pro hlupáky, zatímco vzdělanec zvládne i chaos". Zmíněný vědec tuto zásadu dokázal rozšířit o dodatek, že "inteligent umí nepořádek obrátit ve svou výhodu a ve zdroj poznání".
Za přístup blízký redakci NEDDu mu děkujeme a k objevu, o kterém píše magazín Caltech, blahopřejeme.