Na epickém snímku ve vysokém rozlišení, zobrazeném pomocí čtyřmetrového zrcadla teleskopu, je chromosféra, střední vrstva sluneční atmosféry nad fotosférou a pod korónou. Do ní posílá chromosféra lístky ohnivé plazmy.

Teleskop Daniela K. Inouye, zobrazil chromosféru dosud neviděným způsobem. Fotografie připomíná jasně žluté květy slunečnic, které maloval Vincent van Gogh.

Snímek atmosféry Slunce v celém rozsahu, v jakém ho pořídil dalekohled Daniela K. Inouye. Zobrazuje oblast s úhlopříčkou 82 500 kilometrů. Pro srovnání - střední průměr Země je 12 742 kilometrů. | zdroj: kredit-NSO/AURA/NSF

Teleskop pořídil snímek v červnu. Jeho provozovatel - Národní solární observatoř (National Solar Observatory, NSO) - ho však zveřejnil až tento týden. Na webu observatoře si ho můžete prohlédnout v plném rozlišení.

Na podrobných snímcích můžete pod chromosférou vidět „zrna karamelového popcornu". Mají rozlohu 600 000 až 800 000 kilometrů čtverečních, jsou tedy velká zhruba jako Francie a devětkrát rozlehlejší než Česko a obíhá v nich plazma 

Výbušná hvězda

Pozorování chromosféry - úzké, zhruba 13 000 kilometrů široké vrstvy - je technicky obtížné a vyžaduje zvláštní zařízení.

Zatímco většinu astronomických objektů můžeme studovat širokou škálou dalekohledů, Slunce je jiná záležitost. I krátké nahlédnutí na naši hvězdu může zničit citlivé přístroje na většině profesionálních dalekohledů.

Zařízení pojmenované po zesnulém havajském senátorovi Danielu K. Inouyeovi, je největším a nejvýkonnějším slunečním dalekohledem na světě. Stojí na vrcholu hory a sopky Haleakalā („Dům Slunce“) na havajském ostrově Maui.

Zaměřuje se na pozorování výbušného chování Slunce. Astronomové s jeho pomocí sledují proměny magnetického pole Slunce a předpovídají sluneční erupce, které vysílají do vesmíru tuny horkého plazmatu a na Zemi vyvolávají geomagnetické bouře.

Vincent van Gogh: Slunečnice (1888). | zdroj: Profimedia

Plazma se skládá se z roje protonů a elektronů, tedy elektricky nabitých částic, které na Zemi vyvolávají polární záře. Mohou však také narušovat elektřinu a připojení k internetu.

Slunce je „vyrobeno“ z plynu, nemá žádný pevný povrch. Existují proto rozdíly mezi tím, co je považováno za vlastní Slunce a jeho atmosféru. K tomu, aby se tato otázka vyjasnila, by mohl přispět právě havajský teleskop, který byl počátkem září uveden do plného provozu.

Solární teleskop Daniela K. Inouyea, největší a nejvýkonnější zařízené svého druhu na světě. Stojí na vrcholu sopky Haleakalā („Dům Slunce“) na havajském ostrově Maui. | zdroj: Profimedia