Země vstoupila do „věku člověka“ - epochy antropocénu, ve které je vliv lidí na planetu výrazný a rozhodující. Svědčí o tom série poznatků z posledních let.

Přikládáme pod kotel

Je prokázáno, že lidstvo přispívá k oteplování Země. A to má dalekosáhlé důsledky. Čínští a dánští geovědci například nedávno zjistili, že tání ledovců a jejich vlévání do oceánů, na kterém se spalováním fosilu podílíme, už vychýlilo zemskou osu a posunulo oba póly.

A to, že po rozmachu naší civilizace nezůstal „kámen na kameni“ prokázala kalkulace izraelských vědců. Vyplývá z ní, že objekty vytvořené lidmi, od staveb po mobily, mají zhruba stejnou hmotnost jako těla všech živých organismů na planetě Zemi, od mikrobů po sekvoje.

Do těchto poznatků, které dokazují, že jsme vstoupili do epochy antropocénu, zapadá i nový výzkum, ve kterém mezinárodní tým geovědců zjistil, že za posledních 60 let lidé změnili tvář více než šestiny zemské pevniny. Celkem za posledních tisíc let pak lidstvo přeměnilo až tři čtvrtiny plochy souše.

Souš, kterou by neandrtálec nepoznal

Celková plocha naší planety je 510 milionů kilometrů čtverečních, zhruba 70,8 procenta z ní však zabírá voda. Na souš tak zbývá 149 milionů kilometrů čtverečních, z toho je zatím 15 milionů kilometrů čtverečních trvale pokryto ledem.

Zmíněná studie geovědců, publikovaná na odborném webu Nature Communications, ukázala, že člověk svou činností od roku 1960 změnil 17 procent souše, na některých místech i několikrát. Od tohoto roku ubylo 0,8 milionu kilometrů čtverečních lesních ploch a přibylo 0,9 až 1,0 milionu kilometrů čtverečních orné půdy a pastvin.

Ne všude však lesy ubývají. Tento trend je typický pro jižní rozvojové státy, v Evropě, Severní Americe a v Rusku se zalesněné oblasti v posledních šesti desítkách let naopak rozšířily.

Když vědci sečetli všechny změny typů půdy (i ty vícenásobné) dospěli k tomu, že jejich celkový rozsah za posledních 60 let dosáhl 43 milionů kilometrů čtverečních, což je téměř třetina souše, anebo plocha rovnající se téměř součtu rozlohy Evropy a Afriky.

Nynější výzkum byl mnohem podrobnější než obdobné studie z minulých let. Dřívější studie vycházely ze satelitních map, nový výzkum analyzoval data Organizace OSN pro výživu a zemědělství (Food and Agriculture Organization, FAO), která sestavuje dlouhodobé statistiky využívání půdy.

Nejnovější výzkum svého druhu přitom rozlišoval lesy, ornou půdu, pastviny, městské oblasti a oblasti s řídkou vegetací, jako jsou savany, anebo žádnou vegetací, jako jsou pouště.

Když příroda umírá…

Autoři studie v jejím závěru upozorňují na nejzávažnější typy změn půdy, jako jsou odlesňování v Amazonii, jehož cílem je nejčastěji vytvořit plochu pro pole s cukrovou třtinou a sójou, anebo likvidace přirozených lesů a výsadba monokultur olejových palem v jihovýchodní Asii.

Ve zprávě ke studii experti upozorňují, že lidské zásahy významně ovlivňují zemské klima. „Půda hraje klíčovou roli ve zmírňování změn klimatu, v biologické rozmanitosti a ve výrobě potravin. Pro strategii udržitelného využívání půdy je proto zásadní, abychom pochopili celkovou dynamiku změn ve složení půdy. A o to jsme se snažili v naší práci,“ napsala Karina Winklerová, hlavní autorka studie působící na Wageningenské univerzitě v Nizozemsku.

Odlesňování amazonského deštného pralesa mezi roky 1989 a 2019. Stát Rondnia v západní Brazílii se stal jednou z nejvíce odlesněných částí pralesa, což to patrné i na satelitních snímcích ze zmíněných let. | zdroj: Profimedia