(Aktualizováno 23:50)

Dostat se do vesmíru, je těžké. Přistát na Měsíci je však ještě těžší.

Dokládá to pokus o přistání první soukromé sondy na Měsíci, který ztroskotal. Japonská společnost ispace s ní ztratila kontakt.

Zlověstné ticho z kráteru Atlas

Plán mise počítal s tím, že přistávací modul Hakuto-R dosedne na přírodní družici Země v úterý 25. dubna v 18:40 SELČ v kráteru Atlas, který se nachází na jihovýchodním okraji Mare Frigoris („Moře chladu“).

Společnost ispace na svém webu informovala, že v 17:40 SELČ zahájil přistávací modul sestup z oběžné dráhy ve výšce 100 kilometrů nad povrchem Měsíce. Během přistávacího manévru se nevyskytly problémy. Poté, co uplynul čas přistání však řídící centrum s modulem nedokázalo navázat spojení, což nevěstilo nic dobrého.

„Ztratili jsme komunikaci. Proto musíme předpokládat, že jsme nedokázali dokončit přistání na povrchu Měsíce,“ potvrdil obavy po dvou hodinách ředitel ispace Takeši Hakamada.

Our engineers and mission operations specialists in our MCC are currently working to confirm the current status of the lander. Further information on the status of the lander will be announced as it becomes available. (2/2)

Read more: https://t.co/OTsYB4DAmi

— ispace (@ispace_inc) April 25, 2023

Technici v Tokiu se ještě pokoušejí navázat s modulem spojení. Naděje je však mizivá.

Ispace předpokládá, že modul se při pokusu o přistání na Měsíc na jeho povrch zřítil a roztříštil. Řídící centrum s ním ztratilo kontakt krátce před plánovaným přistáním.

Vozítka pohřbená v lunárním prachu

Hakuto-R vynesla do vesmíru 11. prosince 2022 raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Od 21. března kroužila sonda na oběžné dráze Měsíce. Od té doby se připravovala a prověřovala všechny systémy, které budou potřebné při finále mise.

Na palubě přistávacího modulu, landeru, o výšce 2,3 metru, který na Zemi (s nákladem) vážil 340 kilogramů, bylo mimo jiné malé lunární vozítko Rashid ze Spojených arabských emirátů a ještě menší robot o velikosti basebalového míčku vyrobený japonskou vesmírnou agenturou JAXA a japonským výrobcem hraček Tomy.

Obrázek znázorňující plán přistání modulu na Měsíci. Přistávací modul měl provést brzdicí zážeh, při kterém se zapaluje jeho hlavní pohonný systém, aby zpomalil z oběžné dráhy. Pomocí balančních trysek a série předem nastavených příkazů pak měl modul upravit polohu a snížit rychlost, aby mohl měkce přistát na povrchu Měsíce. | zdroj: kredit-ispace

Modul také nesl první evropskou techniku, která měla přistát na povrchu Měsíce. Byly to malé panely se vzorky, které měly zjistit, jak si různé materiály poradí s abrazivním měsíčním povrchem.

Zmařená očekávání

Dopravit techniku na Měsíc, který je od Země vzdálen na 400 tisíc kilometrů, se zatím podařilo pouze Spojeným státům, Rusku a Číně. Jejich mise organizovaly vládní agentury. Pokusy Indie a Izraele (se soukromou sondou Berešit) v roce 2019 skončily zničením přistávacích modulů.

Naposledy úspěšně přistála na družici Země čínská sonda Čchang-e 5 v prosinci 2020.

„Těším se, že budeme svědky historického dne, který bude znamenat začátek nové éry komerčních lunárních misí,“ prohlásil před přistávacím manévrem ředitel společnosti ispace Takeši Hakamada.

Jeho čekávání se nenaplnila.