Zatímco člověk potřebuje k výrobě ze skla agresivní chemické příměsi a teplotu stovek stupňů Celsia, třeba takové mořské houby dokáží vytvářet komplikované skleněné jehličky i za zcela standardních podmínek. Jaké si drží tajemství?

Video zachycující obyčejnou škebli, má na internetu přes šest milionů zhlédnutí. Co je na něm tak fascinující? 

Paleontologům se podařil unikátní objev, který dokazuje, že dinosauři byli mnohem společenštější, než jsme si dosud mysleli. Nově objevený druh společně hnízdil a dokonce se v noci k sobě tulili jako současní ptáci. Představy o dinosaurech jako samotářských a nesnášenlivých zvířat začínají brát za své. 

Zatímco se po Americe šavlozubí tygři proháněli ještě v poslední době ledové, měli vědci dosud za to, že v Evropě své špičáky zatínali do kořistí naposledy před několika miliony let. Analýza mitochondriálního DNA několika evropských zkamenělin ale ukázala, že se i na Starém kontinentě poslední doby ledové přece jen dožili. Nebo se tam jen zpětně rozšířili jejich američtí a asijští příbuzní? 

Více než čtyři miliardy let připomínaly suchozemské oblasti Země povrch cizí planety. Před zhruba třemi sty padesáti miliony let se původně mrtvá místa změnila – všechny jen trochu příhodné oblasti pokryl příkrov úrodné půdy a zeleně, který pozměnil fungování pozemských ekosystémů směrem k dnešnímu stavu. Stěžejní roli v celém přerodu přitom hrál zejména jeden typ organismů – stromy.

Fotografie jelena olizujícího lišku připomíná spíš záběr z disneyovky než reálnou scénu. Od chvíle, kdy se snímek objevil na Twitteru, se přírodovědci dohadují: Proč to jelen dělá? A skutečně se to lišce líbí tak, jak to na první pohled vypadá?