Vědci dodnes nedokážou předvídat zemětřesení. A není jisté, zda se jim to vůbec někdy podaří.

Mamuta srstnatého máme tak úzce spojeného s dobou ledovou, že nás většinou ani nenapadne uvažovat o jeho dalších osudech. Z našeho území opravdu tito chobotnatci vymizeli nejméně před 20 000 lety, když se jejich areál začal zužovat na oblast dnešní Sibiře, která tehdy ještě byla propojená pevninským mostem s Aljaškou. I zde ale vlivem neúprosných změn prostředí zhruba před 10 000 let vyhynuli. Ani to ovšem nebyla jejich poslední štace.

Kdo je největší rekordman v dlouhověkosti mezi živočichy? Zkuste si tipnout. Dožívá se až neskutečných 400 let!

Tiše našlapují českými, moravskými a slezskými lesy a většinou je nikdy nevidí ani lidé, kteří je pozorují třeba dvacet let. Velké divoké šelmy, které člověk z české přírody vystrnadil, se pomalu vracejí. Fotopasti loví snímky rysů, vlků, divokých koček a v červenci jim neunikla ani čtyři kokořínská vlčata.

Lidé jsou oproti ostatním živočichům v lecčems výjimeční. Mimo jiné vládnou komplexním jazykem, používají pokročilé nástroje a jejich kultura je daleko rozvinutější, než u jakéhokoli jiného živočišného druhu. Přesto se jim ale některé organismy v určitých aspektech své činnosti blíží. 

"Jak létají ptáci?" Jeden by těžko hledal dětinštější otázku. Pravda, tento problém kdysi vzrušoval celé zástupy přírodovědců, umělců a konstruktérů. Vyprávět by o tom mohl třeba Leonardo da Vinci. Moderní věda však přinesla uspokojivou odpověď ve formě celé plejády poznatků o ptačí anatomii, metabolismu, aerodynamice a chování. Všechny tyto argumenty ale blednou před schopnostmi některých ptačích zástupců – například rorýsů, ale zejména mořských ptáků z příbuzenstva fregatek.