Příroda
Člověk strůjcem evoluce: Lovné ryby jsou pod tlakem na 'vyšší fyzičku'
21. 8. 2015
|
Jan Toman
Lidstvo už od svých skromných počátků ovlivňuje všechna prostředí, do kterých vkročí. Jedním z důsledků této činnosti je, že přímo i nepřímo usměrňuje selekční tlaky působící na místní organismy. Ať už cíleně, jako například při šlechtění, nebo zcela neúmyslně tak usměrňuje jejich evoluci. Třeba intenzivní lov slonů pro kly má za následek jejich zmenšování a přibývání jedinců postrádajících kly úplně. Podobně vytváří nadměrný rybolov tlak na zmenšování těl lovných druhů a urychlení jejich vývoje.
Lesík u Paříže patří klokaním uprchlíkům ze zoo. Žijí tu spokojeně už 40 let
21. 8. 2015
|
roj
Že klokani žijí ve volné přírodě jen v Austrálii? Francouzi z jihozápadního okolí Paříže by s tím nesouhlasili, potkat klokana pro ně není žádné překvapení. A nemusí za nimi ani chodit do zoo, už zhruba čtyřicet let žijí volně v lesíku v okolí městečka Emancé. Staví si zde pelíšky, potravu hledají v místním v podrostu a houštinách. A zima? Ta jim nevadí, ze zoo, odkud v 70. letech utekli, na ni byli zvyklí.
Živý mrtvý: Vosička ovládá pavoučího hostitele jako loutku
20. 8. 2015
|
Jan Toman
Fenomén parazitismu není v přírodě žádnou výjimkou. Dokonce je možné, že se získáváním energie a živin na úkor jiného organismu při jejich dlouhodobém soužití živí většina pozemských druhů. Jeden typ parazitického vztahu však ani dnes svou až hororovou makabrózností nepřestává uchvacovat fantazii laiků i odborníků. Jde o parazitoidy, organismy, jejichž potomstvo se vyvíjí v úzkém soužití s hostiteli, přičemž je pomalu zabíjí až do konečného pozření.
Vznikl život na dně pravěkých moří?
18. 8. 2015
|
Jan Toman
Sir Isaac Newton dopsal poslední slovo, odložil brk a s lampou přešel k masivnímu stolu. Konečně měl chvíli i na, podle svého názoru, důležitější obor bádání - připravil si skleněnou nádobu, naplnil ji čirým roztokem a vedle odměřil soli kovů, které do nádobky nakonec opatrně vpravil. Jako mávnutím kouzelného proutku začal na dně růst kovově zbarvený stromek. Myslitel, který bude pozdějšími generacemi považován za jednoho z nejvýznamnějších fyziků, spokojeně pokýval hlavou. Měl za to, že se mu podařilo objevit tajemství života.
Babičko, proč máš tak divné oči? Tvar očí se u zvířat neliší náhodou!
17. 8. 2015
|
Jan Toman
Každý, kdo někdy viděl kočku, ví, jak se její oči liší od našich. V noci si asi všimneme nejdříve tapetum lucidum, vrstvy odrážející světlo a usnadňující vidění za šera. Ve dne je ovšem daleko nápadnější jejich tvar. Na rozdíl od lidských se se totiž kočičí zornice díky speciálním přídatným svalům stahují do úzké svislé škvírky. Mezi zvířaty ale nejsou žádnou výjimkou. Podobné "výstřelky" mezi obratlovci nalezneme nečekaně často. Důvod těchto odlišností ale překvapivě zůstával až donedávna záhadou.
Na Floridu útočí hlemýždi velcí jako basketbalový míč
15. 8. 2015
|
roj
Americká Florida čelí rozsáhlému přemnožení obřích hlemýžďů původem z Afriky - oblovek žravých. Dorůstají velikosti basketbalového míče, kromě návnad s jedem, kterým se vyhýbají, sežerou, na co přijdou, ale samy poživatelné nejsou. Jeden jedinec může za rok naklást až 1200 vajíček. Na jejich likvidaci už stát vynaložil 11 milionů dolarů, úřady také zavedly speciální helplinku, na kterou mají lidé výskyt oblovky hlásit.
Ve Francii našli masožravku, která likviduje hmyzího predátora z Asie
14. 8. 2015
|
pal
V botanické zahradě v Nantes, ležící na jihozápadě Francie, objevili masožravou rostlinu, která dokáže usmrtit asijské sršně. Nový objev je důležitý hlavně pro včelaře, protože jim asijské sršně dokáží zlikvidovat úly.
Překvapení: Pohyb kontinentů je palivem pro evoluci pozemského života
10. 8. 2015
|
Jan Toman
Historie života na naší planetě je poznamenána zářnými vzestupy i strmými pády. Období rozmachu, jako třeba prvohorní svět obřího hmyzu nebo druhohorní věk dinosaurů, zpravidla skončila hromadným vymíráním. Při něm v důsledku kataklyzmatické katastrofy zanikla velká část druhů, přičemž ty zbývající začaly svou expanzi v následujícím období nanovo. Mezinárodní tým geologů a paleobiologů se ale pokusil tento pohled obrátit tak trochu vzhůru nohami. Pro rozvoj života jsou totiž podle odborníků klíčové živiny. A právě dostatek či nedostatek nezbytných stavebních prvků se více než cokoli jiného odráží na jeho vzestupech a pádech.