Byl to jeden z nejbizarnějších dinosaurů, jaký kdy chodil po Zemi. Vypadal jako obří krocan vykrmený na Den díkůvzdání a měl obří drápy, mezi dinosaury nevídané.

Vypadá to jako velký vědeckotechnický paradox: Zkoumáme sluneční soustavu, plánujeme lety lidí na Měsíc a na Mars, pozorujeme končiny vesmíru vzdálené miliardy světelných let, ale o tom, co se děje několik desítek kilometrů pod našima nohama, máme chatrné poznatky.

Politici na klimatické konferenci COP28 v Dubaji vyhlásili konec fosilní éry. Lidstvo však pořád „přikládá pod kotel“, a tak brzy můžeme překročit (a nejspíš překročíme) „nepřekročitelnou“ hranici uhlíku. Na Zemi budou pro mnohý život nesnesitelné podmínky.

Mohou nám škeble pomoci k tomu, abychom žili déle?

Nálož oxidu uhličitého, která visí v ovzduší Země, se od vynálezu parního stroje výrazně zvýšila. Naši potomci proto budou žít v klimatických podmínkách, jaké na Zemi nepanovaly za celou dobu existence rodu homo.

Výměna pólů, která v budoucnu na naší planetě nastane, skrývá velké nejistoty. Není jasné, zda a nakolik ohrozí naše životy a technologie.