Mravenci překonávají oceán v nákladních lodích, po vylodění zakládají superkolonie a vytlačují původní druhy hmyzu. Vědci se proto snaží pochopit jejich chování. Doufají, že se jim podaří před těmito vetřelci ochránit ekosystémy.

Turisté se procházeli chilským národním parkem Torres del Paine, když narazili na tvora, kterého tam rozhodně nečekali. Na slunci se tam vyhříval lachtan jihoamerický. Od moře byl přitom vzdálený 50 kilometrů. Podle vědců se mohl vydat do vnitrozemí za potravou a odpočinkem. Nevylučují vliv klimatických změn.

Držet globální oteplení pod 1,5 °C je klíčovým cílem mezinárodní klimatické politiky. Jenže nový výzkum ukazuje, že i kdyby se to podařilo, světová moře a oceány přesto výrazně stoupnou. Vědci varují, že některé dopady jsou již nevratné – a pobřežní oblasti se budou muset připravit.

Útoků kosatek v oblasti Gibraltarského průlivu ubylo o 40 procent v porovnání s rokem 2023, oznámilo španělské ministerstvo životního prostředí. Důvodem podle něj mohou být zavedená preventivní opatření nebo změna v chování těchto dravců. Ti v minulých letech z neznámých důvodů napadali hlavně rybářské nebo rekreační lodě.

Představte si vodní hradbu vysokou stovky metrů, jak se řítí přes oceán rychlostí stovek kilometrů za hodinu. Ničivá síla megatsunami je nepochopitelná. Právě taková by mohla smést z povrchu zemského část Spojených států, obávají se někteří odborníci. Jiní to však považují za krajně nepravděpodobné.

Lidé přistáli na Měsíci, vyslali sondy za hranice Sluneční soustavy a digitalizovali celý povrch Marsu. Ale přesto zůstává jeden z nejbližších světů takřka neprobádaný: oceánské dno. Nový rozbor dat ukazuje, že lidé na vlastní oči viděli jen zlomek mořského dna, a to doslova – 0,001 %.