Příroda

Podle konspiračních teoretiků žije pod mrazivou hladinou u břehů Antarktidy obří chobotnice, jež měla zabít tři ruské vědce, kteří se ji snažili zkoumat. Jenomže před více než sto lety mořští biologové zjistili, že i když jsou podobné historky přitažené za vlasy, skutečně tam žije druh obrovské krakatice dorůstající rozměrů až pěti metrů, která údajně dokáže ulovit i vorvaně. Mořští biologové ze Schmidtova oceánského institutu poprvé natočili mládě.

Lososi jsou známí tím, že se vydávají na dlouhé migrační trasy z klidných potoků a řek do moře, kde dospívají. Na této cestě ale čelí novému nebezpečí – znečištění zbytky psychoaktivních léků. Díky nim sice překonávají rychleji překážky, necítí však strach z predátorů. Tyto látky na ně mají podobný dopad jako na lidi.

Vědci spatřili v Tichém oceánu vůbec největšího žraloka velrybího (nebo také obrovského). Na délku měří téměř dvacet metrů. Popsali ho jako vzácnou anomálii svého druhu a jako největší dosud zaznamenanou žijící rybu.

Svaz evangelických luteránských farností v Tampere přišel se způsobem, jak naložit s přebytečným teplem z krematoria ve Valtiale. Chce s ním vytápět domácnosti, což bude mít pozitivní dopad na životní prostředí.

Když se pes rozběhne se zvednutým nosem po trávníku, nevnímá svět jako my. Zatímco my se spoléháme hlavně na oči, pes „čte“ svět nosem. Vědci nyní zkoumají, co se v psím mozku odehrává, když se setká s vůní alkoholu, marihuany nebo česneku – a výzkum odhaluje, že čich je pro psa nejen informační kanál, ale také emocionální kompas a paměťová stopa. Psi možná necítí čas, ale dokážou vyčmuchat minulost.

Mořská bioložka Jennah Tuckerová se plavila na výletní lodi u pobřeží západní Austrálie, když se stala svědkem něčeho šokujícího. Zhruba 60 kosatek, včetně několika mláďat, uštvalo a zabilo osmnáctimetrového plejtváka obrovského. Vědkyni překvapila rychlost, s jakou obávaní dravci mnohem větší kořist zdolali.