Příroda

Příroda

Yellowstone? Ale kdepak! Hrozbou pro svět jsou takzvané „tiché sopky“

Média se nejčastěji věnují hrozbám obrovských vulkánů a sopečných útvarů, jako je Etna nebo Yellowstone. Nový článek ale upozornil na mnohem větší a přehlížené nebezpečí – „tiché sopky“ bez doložené historie erupcí a probíhajícího monitorování. Právě ony podle odborníků vybuchují překvapivě často. A mohou být velmi ničivé. 
Příroda

Umělá inteligence přepisuje biologii. AlphaFold "vidí" do bílkovin

Ještě před pár lety bylo určení 3D struktury jediné bílkoviny prací na roky a stovky tisíc dolarů. Pak ale přišla umělá inteligence AlphaFold z laboratoře Google DeepMind a obrátila strukturální biologii vzhůru nohama. Dnes vědci jen zadají do počítače sekvenci aminokyselin a během minut dostanou model, který je často stejně přesný jako složité experimenty.
Příroda

Hrozí prudká změna počasí. Vědci varují před náhlým kolapsem polárního víru

Polární vír, který se obvykle začíná rozpadat až na přelomu roku, může podle meteorologických modelů zkolabovat nezvykle brzy – už v průběhu listopadu. Za posledních sedmdesát let se obdobně včasný rozpad objevil pouze třikrát, naposledy v roce 2000, a to v mírnější formě. Předtím byly zaznamenány případy v letech 1958 a 1968.
Příroda

Jejich kousnutí vás může zabít. Sicílie čelí invazi ohnivých mravenců. Jsme na řadě

Italská Sicílie čelí ohnivé invazi, za níž zůstává zkáza. Řeč je o mravenci Solenopsis invicta. Jedná se o jeden z nejinvazivnějších druhů a boj proti němu je neuvěřitelně náročný a nákladný. Ohrožuje celé ekosystémy a je nebezpečný i pro lidi. Jeho bodnutí – ano, čtete správně, ne kousnutí – může být smrtelné i pro člověka.
Příroda

Chirurgové oceánu. Kosatky umí vyjmout žralokům játra s děsivou přesností

V mexickém zálivu vědci poprvé zdokumentovali útoky kosatek na mladé bílé žraloky, při nichž dravci cíleně požírají jejich játra. Nová studie potvrzuje chování, které bylo dosud pozorováno pouze u populací kosatek v Jižní Africe, Austrálii či Kalifornii.
Příroda

Sto let na hladině: proč nás oceánský plast bude strašit ještě generace

Dlouhé roky vycházely bilanční rovnice oceánského plastu špatně: do moří podle odhadů proudí mnohonásobně víc odpadu, než kolik vědci nacházeli na hladině. Kam se zbytek ztrácí? Nová studie ukazuje na nenápadný, ale nesmírně účinný proces: kombinaci pomalého rozpadu plovoucího plastu a jeho „nalepování“ na tzv. mořský sníh. Výsledkem je přírodní dopravník, který roznáší plastové drobky z hladiny až do hlubokomořských sedimentů – a udržuje oceán znečištěný ještě dlouho poté, co bychom teoreticky přestali odpad do vody házet.
Příroda

Proč mají žirafy tak dlouhé krky?

Nová studie přináší nové vysvětlení velké záhady: proč mají žirafy tak dlouhé krky. Umožňují jim sice dosáhnout na vysoké větve akácií, ale skutečným evolučním trikem jsou jejich dlouhé nohy. Ty totiž zvedají tělo, a tím i srdce, blíže k hlavě, čímž zkracují dráhu, po které musí krev proudit proti gravitaci.
Příroda

Sto tisíc pavouků v jediné jeskyni! Češi objevili pavučinovou megastrukturu

V jeskyni na hranici Albánie a Řecka byl objeven unikátní ekosystém, který nemá ve světě obdoby. Speleologové z České speleologické společnosti zde jako první narazili na pavučinu o rozloze více než 100 metrů čtverečních a tloušťce až deset centimetrů. Je domovem desítek tisíc pavouků dvou různých druhů, kteří žijí bok po boku – což je naprosto výjimečné.