Média se nejčastěji věnují hrozbám obrovských vulkánů a sopečných útvarů, jako je Etna nebo Yellowstone. Nový článek ale upozornil na mnohem větší a přehlížené nebezpečí – „tiché sopky“ bez doložené historie erupcí a probíhajícího monitorování. Právě ony podle odborníků vybuchují překvapivě často. A mohou být velmi ničivé. 

Ještě před pár lety bylo určení 3D struktury jediné bílkoviny prací na roky a stovky tisíc dolarů. Pak ale přišla umělá inteligence AlphaFold z laboratoře Google DeepMind a obrátila strukturální biologii vzhůru nohama. Dnes vědci jen zadají do počítače sekvenci aminokyselin a během minut dostanou model, který je často stejně přesný jako složité experimenty.

Polární vír, který se obvykle začíná rozpadat až na přelomu roku, může podle meteorologických modelů zkolabovat nezvykle brzy – už v průběhu listopadu. Za posledních sedmdesát let se obdobně včasný rozpad objevil pouze třikrát, naposledy v roce 2000, a to v mírnější formě. Předtím byly zaznamenány případy v letech 1958 a 1968.

V mexickém zálivu vědci poprvé zdokumentovali útoky kosatek na mladé bílé žraloky, při nichž dravci cíleně požírají jejich játra. Nová studie potvrzuje chování, které bylo dosud pozorováno pouze u populací kosatek v Jižní Africe, Austrálii či Kalifornii.

Dlouhé roky vycházely bilanční rovnice oceánského plastu špatně: do moří podle odhadů proudí mnohonásobně víc odpadu, než kolik vědci nacházeli na hladině. Kam se zbytek ztrácí? Nová studie ukazuje na nenápadný, ale nesmírně účinný proces: kombinaci pomalého rozpadu plovoucího plastu a jeho „nalepování“ na tzv. mořský sníh. Výsledkem je přírodní dopravník, který roznáší plastové drobky z hladiny až do hlubokomořských sedimentů – a udržuje oceán znečištěný ještě dlouho poté, co bychom teoreticky přestali odpad do vody házet.

Nová studie přináší nové vysvětlení velké záhady: proč mají žirafy tak dlouhé krky. Umožňují jim sice dosáhnout na vysoké větve akácií, ale skutečným evolučním trikem jsou jejich dlouhé nohy. Ty totiž zvedají tělo, a tím i srdce, blíže k hlavě, čímž zkracují dráhu, po které musí krev proudit proti gravitaci.