Protilátka zabila všechny obávané mutace koronaviru. Češi ji testovali

25. 3. 2021 – 12:08 | Technologie | Pavel Jégl | Diskuze:

Protilátka zabila všechny obávané mutace koronaviru. Češi ji testovali
Protilátky napadající částice koronaviru. | zdroj: Profimedia

Nová protilátka z krve pacientů, kteří prodělali covid-19, spojuje dvě protilátky do jedné a nedává koronaviru šanci.

Čeští vědci potvrdili, že nově vyvinutá protilátka zabírá na všechny hlavní mutace koronaviru – britskou, jihoafrickou i brazilskou.

Zabiják virů

Protilátku vyvinuli experti z Biomedicínského výzkumného ústavu ve švýcarské Bellinzoně, čeští vědci v Biologickém centru Akademie věd ji testovali.

Studii o nové látce zveřejnil ve čtvrtek prestižní časopis Nature. Ve stejný den o ní na svém webu informovalo Biologické centrum.

Nová látka nemá slabinu běžných protilátek, které se používají při léčbě pacientů. Proti nim dokáže virus získat odolnost a léčba se stává neúčinnou.

„U kontrolních myší, které jsme léčili jen monoklonální (běžnou) protilátkou, koronavirus neskutečně rychle mutoval a stal se rezistentní již během pouhých dvou dnů. Je to velký vykřičník z hlediska používání protilátek proti covidu-19,“ cituje web Biologického centra Daniela Růžka, který vedl preklinickou studii na hlodavcích.

Při léčbě se proto používá směs různých protilátek, což je ovšem složité a drahé.

Nová dvojitá (bispecifická) protilátka z krve pacientů, kteří prodělali covid-19, spojuje dvě přirozené protilátky do jedné molekuly. Tato molekula nahrazuje drahou směs přirozených protilátek za zlomek nákladů.

Útočí na dvou místech

Molekula v dvojité protilátce cílí současně na dvě nezávislá místa ve struktuře viru, což brání viru uniknout, ale i mutovat. Dvojitá protilátka má proto vysokou účinnost.

„Víme, že naše protilátka funguje na všechny tři dominantní mutace viru – britskou, jihoafrickou i brazilskou. Na základě modelací lze předpokládat, že bude účinná i na další mutace,“ sdělil Daniel Růžek.

Navíc testy prokázaly, že dvojitou protilátku lze použít jak pro léčbu nakaženého pacienta, tak preventivně obdobně jako očkování. Ochrana je přitom okamžitá a může trvat několik týdnů nebo i měsíců.

Pro testování vědci využili speciálně upravené myši citlivé na infekci způsobenou SARS-CoV-2. Běžnou laboratorní myš totiž koronavirus nenapadá a nelze ji tak na výzkum použít.

Na výzkumu protilátky se kromě vědců ze Švýcarska a Česka podíleli také experti z Itálie, Švédska a Spojených států.

Protilátka je připravena k zahájení klinických testů na lidech, informuje Biologické centrum.

Plicni tkan 1 a 2 av nedd Zvětšený snímek plicních tkání myší osm dní po nákaze SARS-Cov-2. V plicích jsou zvýrazněny buňky imunitního systému – hnědě nabarvené. Vlevo je plicní tkáň po použití dvojité protilátky - vzdušná s normální strukturou sklípků. Vpravo vidíte tkáň zvířete bez léčby - výrazně změněná, má minimální schopnost přenášet kyslík. | zdroj: poskytnuto - ÚMG AV ČR

Zdroje:
Nature, Biologický ústav AV

Nejnovější články