Kovovými plachtami vybavená kontejnerová loď vyplula z čínských loděnic na plavbu do Brazílie. Přinejmenším po část plavby má loď s tradičním vznětovým motorem plout výhradně na větrnou energii. Konstruktéři předpokládají, že tak ušetří až třetinu paliva, informuje magazín IFL Science.

Loď Pyxis Ocean, kterou vyrobila společnost Mitsubishi Corporation a kterou má v pronájmu potravinářský gigant Cargill, je osazena dvěma rotujícími plachtami WindWings o výšce 37,5 metru. Umožňují účinně zachytávat vítr a využívat jeho energii k pohybu lodi. Obejdou bez ráhen a lanoví. Jsou vyrobeny z kombinace kovu a kompozitních materiálů. Jejich výšku a nasměrování řídí počítač.

Plachty se dají jednoduše připevnit na palubu stávajících nákladních lodí se vznětovými motory, což je ohromná výhoda proti jiným alternativním pohonům, jakými jsou elektromotory či jaderné reaktory.

Šetří palivo i planetu

Ve hře není jen úspora paliva, ale také ekologie. Po oceánech se nyní plaví desítky tisíc velkých nákladních a kontejnerových lodí. Jejich počet roste. Experti předpokládají, že objem zboží přepravovaného po vodě se do roku 2050 ztrojnásobí.

Odvrácenou stránkou zvyšujícího se globálního hladu po námořní přepravě surovin a zboží jsou kvanta skleníkových plynů. Početná světová flotila nákladních lodí vypustí ročně více než miliardu tun oxidu uhličitého, což představuje tři procenta emisí skleníkových plynů, které přispívají k oteplování planety.

Novodobé plachetnice by mohly emise výrazně snížit. Společnost Cargill ve svém prohlášení píše, že „využití větrné energie pomocí technologie WindWings může ušetřit jeden a půl tuny paliva denně jen na globálních trasách, a ještě víc na oceánských plavbách“.

Experti předpokládají, že uhlíková stopa obřích lodí by mohla být ještě nižší, pokud by se větrný pohon kombinoval s méně škodlivými pohonnými prostředky, jakými jsou čpavek nebo metanol.

Christiaan De Beukelaer, expert na námořní přepravu z Melbournské univerzity v magazínu The Conversation upozorňuje, že „vítr není tak předvídatelný jako stálý přísun těžkého topného oleje. Je však zdarma a není ovlivněn kolísajícími cenami ropy“.

Australský expert se neobává, že plachetnice a jejich „křižování“ oceánů by způsobily v dopravě chaos. Oceánské větrné proudy jsou poměrně stabilní, od devatenáctého století se navíc výrazně zlepšila předpověď počasí i navigace. Najít vhodnou trasu s využitím větru je tak mnohem snazší než ve věku tradičních plachetnic.

Pyxis Ocean, jejíž větrný pohon spolufinancuje Evropská unie z klimatického fondu CHEK Horizon 2020, není prvním pokusem o návrat větrného pohonu do obchodní námořní přepravy. Japonská společnost MOL od října 2022 provozuje loď Shofu Maru s větrnou podporou a chystá se spustit na vodu další. Švédská lodní společnost Wallenius zase plánuje plachetnici Oceanbird, která má snížit emise až o 90 procent.

Podmínkou pro rozšíření větrných technologií pro nákladní lodě je, aby cena plachet-rotorů s náklady na jejich údržbu nepřevýšila úspory paliva. To má mimo jiné ověřit zkušební plavba lodi Pyxis Ocean.