Sibiř, pokládaná za jedno z nejchladnější míst planety, se otepluje nevídaným tempem. Teploty se tam pohybují kolem deset stupňů Celsia nad dlouhodobým průměrem z let 1981 až 2010.

Třicítky v ledové zemi

Jeden z důkazů oteplující se Sibiře poskytuje město Saskylach. V jeho oblasti, daleko za polárním kruhem, v Jakutsku – jednom z nejchladnějších míst na Zemi, kde trvale žijí lidé – v neděli naměřili teplotu vzduchu 32 stupňů Celsia.

Teplota země, kterou byste tam ucítili v dlani položené na půdu, byla ještě o sedm stupňů vyšší, 39 stupňů Celsia.

Dokládají to snímky z evropských družic projektu Copernicus, Sentinel-3A a Sentinel-3B, které spektrometrem měří infračervené zářeni. Snímek z následujícího tweetu pochází z 20. června, kdy družice naměřily rekordní teploty.

#ImageOfTheDay

On 20 June several temperature records were broken in #Arctic #Siberia

In Saskylah (71.5N, 114.7E)
✔️air T reached 31.9°C ️ (the highest value since 1936)
✔️Land Surface Temperature was about 39°C

⬇️@CopernicusEU #Sentinel3 ️image acquired on the same day pic.twitter.com/gUGzPfAlRa

— DG DEFIS #StrongerTogether (@defis_eu) June 21, 2021

Vedra však udeřila nejen v Saskylachu, ale také v dalších oblastech Sibiře. Například ve Verchojansku, kde obdobně jako v Saskylachu klesá v zimě teplota k mínus sedmdesáti stupňům. Také tam vystoupily teploty vzduchu nad třicet stupňů. A teplota země nedaleko města dosáhla 48 stupňů!

Loni, kdy byly teploty na Sibiři nejvyšší v historii měření, zaznamenali ve Verchojansku dokonce teplotu vzduchu 38 stupňů Celsia. To je vůbec nejvyšší hodnota, jaká kdy byla za polárním kruhem naměřena.

Člověk přikládá pod kotel

Ve studii, zveřejněné v odborném bulletinu Climatic Change, dospěla mezinárodní skupina expertů na oblast klimatu k závěru, že tyto výjimečně vysoké teploty by na Sibiři byly bez vlivu člověka nemyslitelné.

Pravděpodobnost takového tvrzení vyčíslili vědci na 600 ku jedné.

Vědci ve studii mimo jiné zjistili, že vlna veder, která naposledy zasáhla Sibiř počátkem dvacátého století, byla provázena teplotami o více než dva stupně nižšími, než jsou ty současné.

„Bez změny klimatu by se takový teplotní výkyv opakoval patrně až za tisíc let. Z našich modelů však vyplývá, že tyto teplotní vlny, které pohání činnost lidí, budou několikanásobně častější,“ řekl ke studii její vedoucí, Andrew Ciavarella z Britského meteorologického ústavu.

Ciavarellův tým se také podíval do budoucnosti. Zjistil, že v roce 2050 by taková vlna byla o 2 až 7 stupňů teplejší než v roce 1900 a o 0,5 stupně až 5 stupňů teplejší než v roce 2020.

Rychle až zběsile

Je patrné, že globální oteplování mění Sibiř z oblasti mrazu a sněhu na krajinu, kde se může dařit zemědělství. Jenže kdysi po celý rok zmrzlá půda také uvolňuje vodu, která způsobuje povodně, ničí lidská obydlí a mění migrační trasy zvířat, na jejichž lovu jsou obyvatelé oblasti závislí.

Letní vedra a sucha na Sibiři také vyvolávají rozsáhlé lesní požáry. A v rozmrzající zemi se nachází mnoho skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého a metanu. Výrazné oteplení regionu proto může vést k uvolnění plynů do ovzduší a dalšímu zrychlení oteplování.

Rychle se však otepluje nejen Sibiř, ale celá polární oblast kolem severního pólu - Arktida. Světová meteorologická organizace ve své zprávě upozorňuje: „Nejdramatičtější změna klimatu nastává v Arktidě, která se otepluje více než dvakrát rychleji než celosvětový průměr.“