Sicílie se vzdaluje Itálii. Nikoli kulturně, ale doslova
28. 1. 2018 – 17:08 | Příroda | red | Diskuze:
Sicílie leží v rámci Evropy v tektonicky mimořádně nestabilní oblasti, což vede nejen k vysokému riziku zemětřesení, ale i k pomalému oddalování ostrova od Itálie. Vědci nyní objevili mechanismy, které k pohybu Sicílie vedou.
Výzkum pomáhá lépe pochopit, jak se utvářejí horské řetězce a jak jsou tyto procesy spojeny se silnými zemětřeseními zaznamenanými v obou regionech a se vznikem Etny.
V jižní Itálii není pohyb africké tektonické desky proti evropské jediný, je tam více mikrodesek se zvláštními pohyby a interakcemi. Středomoří je tedy jakýmsi puzzle složeným také z velmi malých krustálních desek, které dosud nebyly zcela identifikovány.
Zvláštní zónou je ta, která leží proti Etně. Studie vědců z italské Národní výzkumné rady poprvé identifikuje novou třídu serpentinitových horninových hmot, které nejsou přímo spojeny s procesy subdukce, tedy podsouváním jedné tektonické desky pod druhou. Výsledkem je systém hlubokých trhlin, které vedou k oddělování Sicílie od Itálie a k vysokému riziku zemětřesení.
Původ Jónského moře je spojen s prehistorickým mořem Tethys, které dnes z velké části zmizelo pod Alpami a Apeninami. Od geologické epochy oligocénu (před 34-23 miliony let) vznikal kalábrijský oblouk, kde se africká deska stýká s evropskou.
"Objev tohoto systému přesmyků v moři je pozitivní," uvádí Alina Poloniová z Ústavu pro výzkum moře při Národní výzkumné radě. "Přesmyky na souši by totiž nepochybně způsobovaly více škod. Jde o pomalé procesy, které nejsou nijak katastrofické," dodává.
Hmota dokáže rozpoutat vulkanické procesy i zemětřesení
Podél těchto struktur vystupuje hmota pláště, která vytvářela dno druhohorního oceánu v hloubce asi 15 až 20 kilometrů. "Tyto přesmyky jsou hluboké a dlouhé desítky kilometrů a oddělují bloky zemské kůry při vzájemném pohybu," vysvětluje Poloniová.
Přesmyky, podél nichž vystupuje plášť Tethys, formují rovněž Etnu a ukazují, že jde o strukturu, která je schopna rozpoutávat vulkanické procesy a zemětřesení, říká Poloniová.
"Díky tomuto objevu má kalábrijský oblouk, systém subdukce mezi Afrikou a Evropou v Jónském moři, důležité prvenství: je to jediný region na světě, kde byla popsána hmota pláště vystupujícího z desky, která se podsouvá pod druhou," říká vědkyně.
Objev bude mít význam pro lepší porozumění tomu, jak se utvářejí horské řetězce a jak jsou tyto procesy spojeny se silnými zemětřeseními, která jsou známa ze Sicílie a Kalábrie.