Pozoruhodná studie, ve které vědci zkoumali, jaký vliv má čas, kdy chodíme spát, na věk dožití, vycházela z dat o 22 976 dospělých finských dvojčatech shromažďovaných v průběhu 37 let.

Zranitelné sovy

Sdílený genom dvojčat byl pro studii zásadní. Omezoval nepřesnosti způsobené možností, že dřívější úmrtí je způsobeno náchylností k určité dědičné chorobě.

Přes téměř shodný genom se chronotyp (cyklus spánku a bdění) u dvojčat lišil. Na 42,9 procenta ze zkoumaných dvojčat se označilo za „spíše večerní typy“ nebo „večerní typy“, tedy ty, kteří bývají označování za „sovy“. Zbytek výzkumníci zařadili do skupiny „skřivanů“.

Poté, co vědci v roce 1981 identifikovali chronotypy účastníků studie, sledovali v roce 2018 prostřednictvím celostátních registrů jejich úmrtnost.

Zjistili, že 728 účastníků výzkumu zemřelo. Šance na úmrtí z jakékoli příčiny byla přitom o 9 procent vyšší u těch, kteří se prohlásili za jednoznačně večerní typy, než u těch, kteří byli jednoznačnými ranními typy.

Skřivani žijí zdravěji

Jednou z pracovních hypotéz, kterou si vědci rozdíl vysvětlovali, byl dopad spánkového režimu na cirkadiánní rytmus a oběhovou soustavu. Ačkoliv ponocování a nedostatek spánku zdraví neprospívá, samotný vliv chronotypu na větší úmrtnost studie nakonec nepotvrdila.

„Naše výsledky naznačují, že chronotyp se na úmrtnosti podílí minimálně, anebo vůbec ne,“ cituje žurnál Science Alert vedoucího studie Christera Hublina, výzkumného pracovníka finského Institutu pracovního zdraví.

Ve studii publikované v odborném magazínu Chronobioloy International analyzovali vědci mimo jiné faktory, jako jsou vzdělání, index tělesné hmotnosti BMI, spánkové návyky a také kouření a pití alkoholu. Vyplynulo z nich, že úmrtí u sov souviselo s tím, že v průměru mají vyšší spotřebou tabáku a alkoholu. Naproti tomu skřivani pili a kouřili o poznání méně.

„Míra užívání alkoholu a návykových látek zjevně souvisí se zvykem zůstávat v noci déle vzhůru,“ píší experti ve studii.

Na rozdíl od studie publikované před pěti lety na webu The Journal of Biological and Medical Rhythm Research,  která byla podnětem pro nynější výzkum, odborníci nezjistili vyšší míru úmrtí souvisejících s kardiovaskulárními chorobami. To ale ještě nemusí znamenat, že takové riziko neexistuje, píše Science Alert.

Existují určité rozdíly v použitém vzorku populace. Předchozího výzkumu se zúčastnili dospělí Britové, kteří byli obecně zdravější než průměr populace. Ve finské studii zdravotní stav účastníků odpovídal celkové finské populaci.

V jejím závěru autoři píší: „Vzhledem k souvislostem chronotypu s faktory životního stylu, o nichž je známo, že zvyšují riziko nemocnosti a předčasné úmrtnosti, má podíl chronotypu na úmrtnosti význam při poskytování doporučení pro veřejné zdraví.“