Před necelými 402 lety, v srpnu 1620, vyplul trojstěžník Mayflower z anglického Southamptonu do Ameriky. Za dva měsíce tam dovezl 102 anglických puritánů a separatistů známých jako Otcové poutníci. Ke svému provozu tato loď vyžadovala 30 členů posádky.

Letos v červnu přeplula severní Atlantik loď, symbolicky pojmenovaná Mayflower 400. S legendární Mayflower měla společné jen jméno. Také ona se však zapsala do historie.

Robotický trimaran Mayflower 400 se stal prvním plavidlem, které překonalo oceán bez lidské posádky v autonomním režimu. Jeho kormidlo ovládala umělá inteligence.

Senzory střídají dalekohledy námořníků

Mayflower 400 je lodí příbuznou s autonomními auty. Je osazena šesti kamerami a 45 palubními senzory, které dodávají počítači přehled o dění v okolí lodi, píše magazín Singularity Hub. Kromě toho loď využívá radar pro mapování vzdálenějšího okolí a satelitní navigaci GPS pro řízení plavby.

Zhruba 30 metrů dlouhou loď pohání elektromotory napájené solárními panely. Při nepříznivém počasí jí dodá energii záložní dieselový generátor. Plavidlo je schopno vyvinout rychlost až 18,5 kilometru za hodinu.

Letošní plavba Mayfloweru naznačila, že oceán bude možné v budoucnu přeplout i na větších lodích bez lidské posádky. Nahradí ji umělá inteligence. Samosebou až poté, co to umožní regulace námořní plavby.

Učenlivé strojové učení

Mayflower 400 vznikla ve spolupráci korporace IBM a neziskové organizace ProMare zabývající se výzkumem moří. Výzkumníci vytrénovali její „kormidelnické strojové učení“ na celkem 400 petabajtech (petabajt = 10¹⁵ bajtů) dat údajů od lodí z celého světa.

Algoritmus se učil z výsledků svých rozhodnutí. Dokázal odhadovat rizika a zdokonaloval se na základě zkušeností.

Strojové učení dokázalo rozpoznávat objekty v okolí lodi jako nákladní či rybářské lodě. Navzdory veškerému virtuálnímu tréninku i plynulému průběhu většiny plavby se však Mayflower 400 mírně zpozdila za svým plánem – vlivem neupřesněné mechanické závady plavidlo nakonec zakotvilo v kanadském Halifaxu namísto Washingtonu.

Byl to druhý pokus Mayfloweru 400 překonat Atlantik. První zhatila prasklá kovová součástka na záložním dieselovém generátoru. Samotná solární energie pak lodi nestačila k dokončení cesty.

Námořník ohroženým druhem?

Podobné mechanické závady budou zřejmě jedním z důvodů, proč se i v budoucnu na palubě autonomních lodí nejspíš bude zdržovat mechanik. Jeho přítomnost si patrně vyžádají i požadavky na bezpečnost plavby.

Søren Skou, ředitel nákladní společnosti Maersk, se nechal slyšet, že „lze pochybovat o tom, že budeme moct provozovat 400 metrů dlouhou, 200 tisíc tun vážící loď bez jakékoli lidské bytosti na palubě“, upozorňuje Singularity Hub.

Mayflower 400 každopádně není ojedinělý projekt. Na autonomních lodích pracuje několik dalších firem. Námořníci se tak mohou stát brzy ohroženým druhem.