Minulý měsíc byl na Zemi nejteplejším listopadem v historii měření teplot, oznámila v pondělí evropská agentura Copernicus, která sleduje změny klimatu.

Ledové království se hroutí

Z dat agentury vyplývá, že teploty vzduchu na zemském povrchu byly v listopadu 2020 o 0,8 stupně Celsia nad třicetiletým průměrem z let 1981 až 2010 a současně o 0,1 stupně nad dosud nejteplejším listopadem v roce 2006.

Teploty v Evropě se od září do listopadu pohybovaly o 1,9 stupně výš než je jejich průměr za zmíněné období a o 0,4 stupně výš, než v roce 2006.

Analýzou snímků ze satelitů klimatologové zjistili, že v Severním ledovém oceánu se plocha ledovců zmenšila na nejnižší úroveň od roku 1979.

"Tento trend je mimořádně znepokojivý a ukazuje na nezbytnost systematického monitorování Arktidy, protože tato oblast se otepluje výrazně rychleji než zbytek světa," cituje agentura AP Carla Buontempa, ředitele Copernika.

Copernicus upozorňuje, že nevídaným tempem se otepluje Sibiř, která bývá pokládána za jedno z nejchladnějších míst planety. Teploty se tam během letošního května pohybovaly deset stupňů Celsia nad dlouhodobým průměrem. A držely se nad ním také ve většině dalších měsíců roku.

Teplota vzduchu na zemském povrchu v letošním listopadu ve srovnání s průměrem pro období 1981 až 2010. | zdroj: Copernicus/ESA

Údaje skupiny Copernicus naznačují, že pokud nebude prosinec mimořádně chladný, rok 2020 se stane nejteplejším v jejích záznamech. Také Světová meteorologická organizace minulý týden oznámila, že rok 2020 má náběh na to, aby se stal jedním z nejteplejších v novodobé historii.

Udržíme teploty na uzdě?

Z celosvětového měření, ze kterého vychází Světová meteorologická organizace, vyplývá, že se teplota ve srovnání s předindustriálním obdobím zvýšila o 1,1 stupně Celsia. V Evropě ale od druhé poloviny 19. století vzrostla o dva stupně.

Pařížská klimatická dohoda z roku 2015 si klade za cíl udržet růst globální průměrné teploty do dvou stupňů Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím. Vlády se v ní zavázaly snižovat emise skleníkových plynů, které přispívají k oteplování planety.

"Všichni tvůrci politiky, kteří za prioritu pokládají zmírnění klimatických rizik, by měli tato měření pokládat za varovné signály a víc než kdy jindy zvážit, čím splní své závazky z Pařížské dohody," řekl k novým datům ředitel Copernika Buontempo a připomněl, že všech nejteplejších pět let organizace eviduje od roku 2015.

Psi táhnou sáně ke vzdálenému pohoří v Grónsku přes údolí poryté vodou z tajícího sněhu. Příznačný obrázek ilustrující současnost v arktické oblasti. | zdroj: Profimedia